S Vladimírem Mlynářem o ústavním puči, Lisabonské smlouvě a kouzlu úředníků
Šéf poradců premiéra Vladimír Mlynář má s politikou mnohem větší zkušenosti než jeho šéf a všichni ministři dohromady. Disident, dlouholetý politický komentátor, poslanec, ministr – politiku zkrátka sleduje celý život, což ostatně občas dává rád najevo. A co radí premiérovi? Hlavně se chovat pragmaticky.
Máte zkušenost už s druhým úřednickým a dvěma politickými předsedy vlády. Čím to podle vás je, že premiéra Fischera poměrně vstřícně přijímá veřejnost i politické strany?
O tom by se dalo jistě napsat něco hlubokomyslného, ale v krátké odpovědi bych řekl, že je to zaprvé: neutěšený stav české politiky, který se dlouho zesiluje. V Česku navíc panuje tradiční pocit, že politici jsou nějací divní, zatímco ti nepolitičtí odborníci jsou ti správní, kvalifikovaní. Prostě lidé v Česku obecně mají rádi odborníky na místech, kde v jiných zemích jsou běžně vnímáni politici. Ministrem zdravotnictví by tedy podle veřejného mínění měl být nejlépe univerzitní profesor lékařství a ministrem spravedlnosti zase soudce.
A ta druhá věc?
Tím, že česká politika je ve vleklé a hluboké krizi už několik let a v chronické několik měsíců, obraz politiků kontrastuje s odborníky nepolitiky. Na třetí místo bych dal fakt, že média nepochybně úřednické vlády…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
