Jsou to dva rozdílné světy. Na jedné straně stojí zpracovatelský průmysl, na druhé domácnosti. Tržby v průmyslu šly v prvním pololetí dolů meziročně o 20 %, stejně jako export. Přidaná hodnota se snížila o 9 %, vyplacené mzdy ovšem jen o 7 a celková zaměstnanost klesla o pouhá 4 %. Vládní opatření jako zrychlené odpisy či jednodušší odpočty DPH jsou vítanou, leč slabou náplastí.
Naproti tomu stojí sektor domácností. Jemu vyplacené mzdy a platy kvůli propouštění a odstávkám letos přestaly růst, ale ani neklesají. Tomu napomáhá téměř dvojnásobné tempo růstu mezd ve veřejném sektoru proti podnikatelskému. Stagnaci pracovních příjmů kompenzují rostoucí sociální transfery, nejvíce si polepšili důchodci. Díky dvojnásobné valorizaci penzí obdrželi během pololetí meziročně o 10,5 % více.
Příjmům domácností dále uvolňuje ruce omezení sociálních odvodů, kupní sílu podporuje téměř nulová inflace. Domácnosti jsou zkrátka během prvního poločasu krize hájené a hýčkané, a to jednak na úkor podnikové sféry kvůli jejím omezeným možnostem pružně využívat pracovní sílu, jednak s vydatným příspěvkem do zadlužení státu.
Co to všechno znamená? Rozdílné působení krize na podniky a domácnosti vychyluje ekonomické kyvadlo z rovnováhy, do ní se však bude muset vrátit. Ve druhém poločase krize dojde k výměně stran a kdo hrál po větru, bude hrát proti. Pro exportní firmy se již teď blýská na lepší časy. Roční půst jejich odběratele vyhladověl, takže v příštím roce mohou počítat s mírným růstem tržeb, který se však odehraje bez masivního nabírání nových zaměstnanců.
Pro vývoj budoucích příjmů domácností se těžko najdou dobré zprávy. Zaměstnanost neporoste a avizované 4% šetření na platech ve státních službách je rukavicí hozenou mzdovým vyjednavačům v podnicích. Sociální dávky sice ztratí málo ze své štědrosti, kupní sílu domácností nicméně sníží úprava DPH a spotřebních daní.
Ani tohle všechno však zřejmě nepostačí k návratu vychýleného kyvadla do rovnovážné polohy. Ukazuje ale na snahu státu ponechat si proces pod kontrolou. Alternativa, zahrnující pokus vysát další prostředky ze zdecimovaných podniků formou navýšení přímých daní, by pohybu kyvadla nezabránila. Došlo by k němu nekontrolovaně přes vyšší nezaměstnanost, ke smůle obou popisovaných světů.
Autor je hlavní ekonom UniCredit Bank.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
