Kabelka s řetězem

Velká podzimní cyklojízda, která se v Praze každoročně již několik let pokouší poukázat na skutečnost, že s koly se v městské dopravě příliš nepočítá a průjezdnost metropole má navrch nad průchodností, byla opět vším možným, jen ne pel-mel rozmanitých cyklistů.

Organizovaná projížďka, happening, pojízdná demonstrace nebo také jen zábava s trochou sportu, ale pouze pro jistou věkovou skupinu a určitý typ lidí. Třicátníky single nebo s rodinami, sympaťáky, co mají za sebou „odpor proti systému“ a na stará mladá kolena koukají alespoň pravidelně venčit kolo.

A to dnes jdou na cyklostezky, když se s grantem poštěstí, i bruselská eura z fondu pro rozvoj a na helmu pro dítě dostanete od Všeobecné zdravotní pojišťovny pětisetkorunový příspěvek. Přesto se před pár dny na pražském Palachově náměstí sešli vedle nepočetných elasťákových šusťákářů s klipsnami na cyklistické tretry v hojném počtu především rozčepýření příznivci neziskovek. Ten podle některých až pětitisícový houfec lidí na kolech zkrátka nepřipomínal průřez českou společností ani náhodou. Kvůli tomu, že většina lidí je líných, strachuje se o účes a penzisté si netroufají do provozu? Proč tedy například v Amsterdamu či v Berlíně drandí na kole kdekdo bez ohledu na povolání či politické preference, mladí stejně jako důchodci? Zatímco v Amsterdamu se totiž cyklistovi jedná o přesun z místa A do místa B, v Praze je jízda na kole zatím bohužel velmi často jen kabelkou Louis Vuitton pro specifickou skupinu „uvědomělých“, poznávacím znamením a signálem určitého světonázoru.

Říci, že se na nedělní cyklojízdě každý s každým znal, by bylo nadsázkou, ale vlastně jen překvapivě malou. Kolo se má, zdá se, vůči autu jako ke kinu divadlo. Častěji z něj pobolívá zadek a tak je s popularitou na štíru.

Jenže co pak ten příklad Berlína s Amsterdamem? Že by byl pes zakopán v tom, že máme v Praze více kopců? Anebo se o tom jen ještě málo ví? Organizátoři cyklojízdy možná nemají dost peněz na účinnou propagaci a jen málo Pražanů napadne, že by to šlo.

Ovšem i pokud o cyklojízdě vědí, nechat plavat auto i teplé místo v MHD a opřít se do pedálů křehké dvojkolky se chce málokomu. Proč taky, když to na ulici smrdí a do uší vám hučí motory. Dá to rozum, že se tak málo lidem chce s kolem do provozu. Jezdit na něm v Praze většinou opravdu za moc nestojí. Kabelka světonázoru je to ale dobrá. Cyklistů, kteří za zdraví města platí ve zplodinách při zácpách tím svým.

Příští týden píše Jaroslav Formánek