Kříž pro Veru Drake

Zlatý snímek z loňského filmového festivalu v Benátkách Vera Drake – Žena dvou tváří nevstoupil do zdejších biografů s fanfárami, ale ve třech kopiích se minulý týden vydal na osamělou štrapác po klubových kinech. Tak už to v české distribuci chodí: představa, že diváci jsou příliš hloupí na to, aby snesli ambicióznější film, vyrábí outsidery z favoritů světových festivalů. Sociální drama britského režiséra Mikea Leigha přitom i takzvaného nenáročného diváka přiková k židli strhujícím hereckým výkonem Imeldy Staunton a napínavou morální otázkou.

Neměj strach

Mohla by to být třeba vaše babička, pokud měla srdce na pravém místě a uměla se rvát se životem. Drobná laskavá šedesátnice Vera Drake si vydělává uklízením v bytech bohatých Londýňanů, po práci se stará o nemocnou matku a sousedy, večer vaří, pere a zašívá šaty svému manželovi a dvěma odrostlým dětem. I v nekonečném kolotoči povinností vyzařuje nakažlivý optimismus, zosobněný přesvědčením, že na všechny trable pomůže šálek dobrého anglického čaje. Jsme v Británii počátku 50. let, která takového čaje potřebuje požehnaně: protihitlerovský boj za sebou zanechal válečná traumata a invalidy, všude kvete šmelina a městská chudina má sotva co do pusy. Radost ze života je vzácná a Vera Drake ji umí rozdávat.

„Přece by ses nebála, my dear?“ Vera strouhá mýdlo do lavoru s horkou vodou, přidává neznámou…