„To se vždycky stává, že negři, co mění svět, neumřou jako ostatní lidi. Umřou násilnou smrtí,“ prohlásil rapper Tupac Shakur. Nespletl se. Tuhle středu to bude devět let, kdy jeho vůz v ulicích Las Vegas znenadání předjel bílý cadillac a z okýnek se spustila ostrá palba. Se čtyřmi kulkami v těle Tupac Shakur o šest dní později zemřel. Bylo mu dvacet pět let.
Už jeho příchod na svět dával tušit, že Tupac tu nepobude dlouho, ale o to větší to bude jízda. Jeho matka Alice patřila k radikálnímu hnutí Černých panterů a těhotenství strávila ve vězení za přípravu ozbrojeného povstání. Pravého otce chlapec nikdy nepoznal a ani otčím Tupacově výchově moc nedal – coby jednoho z deseti nejhledanějších zločinců USA jej poslal soud do vězení za ozbrojenou loupež na šedesát let, když byl chlapec ještě batole. Chudá rodina se věčně stěhovala napříč ghetty Bronxu a Harlemu, matka do syna pumpovala názory radikálních aktivistů a věřila, že právě on spasí černý národ. Talentovaný mladík psal básně a milostné písně a v patnácti letech propadl hip hopu. Za chvíli už chodil po městě houpavou chůzí, choval se jako drsňák a říkal si MC New York. Rozpočet si vylepšoval prodejem drog.
Tupacova alba vzbudila počátkem 90. let v americké pop music šok – byla plná vzteku, machismu a hlavně násilí. A Tupacův civilní život nebyl o nic růžovější než jeho texty – přestřelky, soud za napadení i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
