Zákon podporující výrobu energie z obnovitelných zdrojů je tady. Lepší by ale byla ekologická daňová reforma.
Zákon o podpoře výroby elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů byl po jedenapůlletém martyriu na konci minulého měsíce konečně schválen Senátem a nyní už čeká jen na podpis prezidenta. Touto normou navržený mechanismus pevných výkupních cen a tzv. zelených bonusů, který výrobcům zajišťuje až sedminásobně vyšší ceny (podle typu obnovitelného zdroje) než u tradičních zdrojů, jistě zvýší její výrobu. Na patnáct let pevně stanovená výkupní cena poskytne výrobcům jistotu, o jaké se podnikatelům v jiných odvětvích může jen zdát, a zřejmě povede k výstavbě nových větrných elektráren či podpoří spalování biomasy. Česká republika tak nepochybně splní svůj slib, který učinila při vstupu do Evropské unie, že do roku 2010 zhruba ztrojnásobí podíl „zelené“ elektřiny. Člověk nemusí mít zrovna ekonomické vzdělání, aby vycítil, že tento „servis“ výrobcům obnovitelné elektřiny do konkurenčního tržního prostředí zrovna nezapadá a může vést k „předraženým“ investicím, které na tuto veřejnou podporu hřeší. Na druhou stranu, obnovitelná energie si zatím v našem prostředí jinak sama na sebe díky vysokým investičním nákladům vydělat nedokáže.
Dražší ocel, levnější kadeřník
Co tedy s tímto problémem, pokud chceme, aby podnikatelé vyráběli energii z obnovitelných zdrojů, a zároveň nechceme deformovat…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
