Zase o rok dál

Život v České republice během posledních dvanácti měsíců neutvářely jen velké události jako vstup do Evropské unie, ale také spousta drobných, skoro neviditelných příběhů, která nás všechny posouvají často zcela zásadně dopředu. V posledním tématu letošního roku vám předkládáme čtyři z nich.

Ondřej Závodský:

Soudce budoucnosti

Ondřej Závodský je mladý, pětadvacetiletý právník. Tak jako každý všední den v minulém roce přišel i dnes na osmou hodinu do kanceláře státní organizace s názvem Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra. Tady má psací stůl, na něm hrnek s kafem a počítač. Na monitoru pak rozečtenou právní smlouvu, se kterou je zrovna nějaký problém, jenž musí vyřešit. Úplně normální věci. Ale něco tu nehraje. Ondřej se při práci ani jednou nepodívá z okna, za nímž je výhled na malebné vršovické údolí s kostelíkem na protějším svahu. Pod jeho pracovním stolem leží stočený mohutný retrívr a z notebooku na stole se ozývá podivný strojový hlas. Důvod toho všeho je prozaický: Ondřej Závodský nevidí. Tento handicap v Česku obvykle posouval a stále posouvá jakékoli představy o normální kariéře do oblasti snů. Jak ale ukazuje Ondřejův příběh, dnes je mnohé jinak.

Ještě na základní škole bylo všechno normální, potíže se zrakem Ondřeje zastihly krátce před vstupem na obchodní akademii. „Je to vrozená nemoc, která se projevila až při mém dospívání,“ pouští se…