Spisovatelka a malířka Gertruda Goepfertová patří k exulantům, o nichž se v tuzemském kulturním provozu mlčí a kteří jsou přitom doživotně svázáni s českým prostředím, uměním i krajinou, kteří v sobě uchovávají vzpomínky na starý svět, jejž se místním totalitářům podařilo dílem zničit, dílem nevyléčitelně zmrzačit. Pražské nakladatelství Triáda vydalo nedávno Goepfertové útlou knihu Rodokmen – poté, co ji před pěti lety představila Revolver Revue č. 39, je to další pokus, jak autorku „vrátit domů“.
Rodokmen
Gertruda Goepfertová se narodila roku 1924 ve sklářské rodině v Janštýně u Jihlavy, několik let studovala UMPRUM, a když se komunisté dostali k moci, odcestovala na prázdninové stipendium do Curychu (dostala je za návrhy krabiček na sirky). Ze Západu už nepřijela: krátce pobývala ve Francii, v roce 1952 se odstěhovala do Německa a od roku 1979 bydlí v Rosenheimu.
V mládí musela Goepfertová působit jako zjevení – nadaná kreslířka a prozaička publikovala v Akordu, Jitru, Rozkvětu, Řádu či ve Studentském časopise. Básník Josef Hiršal cituje z listu jednoho přítele z dubna 1940: „Právě mi došel dopis od Goepfertový. Ta dívka je tak úžasná, že se mi zdá, že je z křišťálu. Člověk se bojí něco napsat, aby ji hlouběji neporanil.“ Přes svého manžela Leo Grubera se později spřátelila s Janem Zahradníčkem, Janem Čepem a dalšími, jako…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
