Tu změnu nelze přehlédnout: od počátku devadesátých let přibylo v ulicích zdejší metropole více aut než za celé předchozí století dohromady. Podobný nárůst, i když méně dramatický, zaznamenala i ostatní města. Místo očekávaného pohodlí však stále dostupnější automobil přinesl jen nové starosti. Kromě jedovatého ovzduší a čím dál tím častější smrti na silnicích platíme daň i v podobě ztráty přívětivosti veřejného prostoru a krajiny. Jak prokazují četné studie, přináší s sebou automobilismus navíc i další rozptylování zástavby a růst městských periferií. Významným způsobem tak přispívá k tomu, že města přestávají plnit řadu svých funkcí. Jak bezprostředně a nepříjemně se přitom takové změny dotýkají života každého člověka, se snaží připomínat především američtí urbanisté a sociologové. Tváří v tvář zdejším trendům není od věci si jejich varování připomenout.
Od pobřeží k pobřeží
Není tomu tak dávno, kdy se americká města od evropských příliš nelišila. Na obou stranách Atlantiku byl důvod jejich vzniku stejný: udržení všech potřebných kontaktů v pěším dosahu, což bylo nezbytnou podmínkou snadné komunikace i provozování živnosti.
Začátkem minulého století se však sídla ve Spojených státech v souvislosti s rozvojem dopravy začala dramaticky rozrůstat. Zprvu tvořily páteř rozvoje trasy tramvaje. S rostoucí dostupností automobilu ale začala expandovat živelně a původní hromadná…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
