Hluboké psychologické sondy do partnerských či mileneckých vztahů měly v kinematografii v posledních letech úspěch: připomeňme Paralelní vztahy Petra Václava či zahraniční filmy jako Intimita nebo Pornografický vztah. Mnohdy dokážou poodhalit ústřední milostné téma jedné generace, otevírat oči pro sebereflexi. Na filmových festivalech (např. nedávný gay a lesbický festival v Brně) pak bývají na plátně k vidění takové milostné konstelace, které nezažije každý. Mnohoúhelníky všemožných sexuálních orientací nejsou jen atraktivním příspěvkem k pochopení a toleranci, ale otvírají dveře do hlubších pater psychiky, kam se spokojená heterosexuální rodina obvykle nepodívá. Právě takový je i italsko-francouzský film Falešné vztahy režiséra Ferzana Özpeteka, který měl před čtrnácti dny premiéru v tuzemských kinech.
Dva světy
Lékařce Antonii, žijící v Římě, se zhroutí svět hned nadvakrát. Nejprve jejího manžela Massima zabije při přecházení silnice projíždějící automobil a druhá rána přijde, když Antonia vyřizuje manželovu pozůstalost. Na rubu obrazu, který měl její muž pověšený v kanceláři, totiž najde milostné věnování a poděkování za utajený sedmiletý vztah. V umanutém zoufalství začne žena pátrat po milence nevěrného muže a stopy ji zavedou až do domu ve čtvrti Ostiense. Hemží se to tu podivnými existencemi, které před ní uhýbají pohledem a trousí mlhavé odpovědi. Po chvíli se divák stejně jako šokovaná Antonia dozví důvod toho tajnůstkaření: letitým…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
