Rozleptané oči a nemohoucí křídla ptáků, mrtvá těla ryb, čtyři sta kilometrů dlouhý olejový balast na pobřeží, větrem zanášený mezi domy a dál na pevninu. Na následky ztroskotání řeckého tankeru The Prestige u španělských břehů, k němuž došlo v minulém týdnu, není radostný pohled. Nejen Španělé, ale celá Evropská unie dostala pádný podnět do debaty o tom, jak riskantní, levné přepravě ropy učinit co nejdříve přítrž. Z prvních ohlasů je patrné, že se něco změní.
Kdo to zaplatí
Jen krátce, co se stalo. Dvě stě padesát metrů dlouhý tanker se 77 tisíci tunami topného oleje plující z Lotyšska do Singapuru se minulý týden dostal u severozápadního pobřeží Španělska do bouře, která jej vyřadila z chodu. Z tankeru začal vytékat olej, posádka byla evakuována do bezpečí a španělské čluny táhly nepojízdného obra na otevřené moře, kde by olejová skvrna napáchala lidem méně škod. Asi čtyři sta kilometrů od pobřeží se ale tanker rozlomil a potopil se i s nákladem do tříapůlkilometrové hloubky.
O tom, proč se tak stalo, se zatím jen spekuluje. Jedna teorie poukazuje na trhliny v trupu, které před dvěma lety objevila americká inspekce. Majitel lodi si opravu objednal v Číně, kde ji možná neprovedli kvalitně. Podle španělských úřadů měl být tanker naposledy zkontrolován během nedávné návštěvy Gibraltaru, mluvčí tamní administrativy ale pro BBC prohlásil, že šlo jen o krátkou návštěvu bez povinnosti hlubší revize.
Bez ohledu na výsledek těchto debat nyní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
