Před varšavským Radziwillovským palácem, ve kterém byla kdysi založena Varšavská smlouva, zazněla minulý týden znovu melodie staré sovětské hymny, dnes hymny Ruské federace. To jediné navenek připomínalo historická traumata. Návštěva ruského prezidenta, teprve druhá v novodobých polských dějinách, měla za úkol vztahy obou zemí co nejvíce odlehčit. Volba Polska jako první středoevropské země, do které Vladimir Putin po čase zavítá, nebyla náhodná. Vládce Kremlu se krátce po svém zvolení rozhodl zahraniční politiku otevřít a prolomit tak mnohá tabu z předchozích let. Jedním z nich je složitý ruský vztah ke čtyřem bývalým středoevropským satelitům – Polsku, Maďarsku, České republice a Slovensku. Po mrazivých devadesátých letech hledá Kreml cestu do tohoto koutu Evropy a Polsko je v něm stále nejpříhodnějším partnerem. Ruský export do této země přesáhl v prvních deseti měsících loňského roku 3,7 miliardy dolarů, přes polské území se staví druhá linie ruského, takzvaného jamalského, plynovodu do západní Evropy a Varšava je také poslední ze zemí visegrádské čtyřky, která nepřibouchla ruským turistům a obchodníkům dveře zavedením víz. Průběh Putinovy návštěvy tomu odpovídal. Slyšet od něj chválu polského papeže Jana Pavla II., kterého je ochoten „kdykoli“ pozvat do Moskvy, to muselo znít mnohým Polákům lichotivě. Stejně tak jeho výrok o nelehké minulosti obou zemí. "Musíme poctivě a upřímně přiznat, že bývalý Sovětský svaz se pokoušel dominovat nejen ve východní Evropě,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
