Minulé pondělí zveřejnil Nejvyšší soud definitivní rozhodnutí v případu Karla Vaše (86). Tři soudní instance postupně konstatovaly, že někdejší komunistický prokurátor spáchal v roce 1949 justiční vraždu: zfalšovanými důkazy dostal na popraviště bezúhonného odbojáře, generála Heliodora Píku. Zároveň však verdikt Nejvyššího soudu stvrzuje, že poslední roky života nestráví Vaš ve vězení, ale ve svém panelákovém bytě na sídlišti Praha-Chodov. Proč?
Důkazy i motiv
V moderní historii české justice šlo o mimořádný případ. A nejen proto, že Vašův padesát let starý zločin musela posuzovat podle předpisů platných v poválečném Československu, tedy podle vojenského trestního zákoníku z dob Rakouska-Uherska. Klíčová otázka zněla: lze nazvat vraždou, pokud prokurátor zneužije soudní mašinerii k něčí popravě? V prosinci 1999 předseda senátu Nejvyššího soudu Petr Hrachovec v rozsudku k případu Babice prohlásil, že justiční vraždy se může dopustit soudce, když brutálně porušuje etiku své práce a vědomě posílá na smrt nevinné: „Rozsudek je pak nástrojem fyzické likvidace osob.“ Ale prokurátor? Že by něco takového bylo možné, jako prvního napadlo majora Petra Dynteru z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Policista vycházel z toho, že Vašovo angažmá v procesu s generálem Píkou bylo opravdu mimořádné. Jako vyšetřující soudce si po libosti upravoval protokoly z generálových výslechů, nutil svědky ke křivým výpovědím a ke všemu úmyslně zařadil do spisu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
