Případ Investiční a Poštovní banky (IPB) k sobě stále poutá pozornost - jednak kvůli nákladům, které bude muset stát vynaložit na záchranu vkladů klientů bývalé IPB, jednak kvůli odpovědnosti bývalého vedení banky. Druhý faktor je možná mediálně zajímavější, ale přísluší policii. Pro ekonoma existují dvě základní otázky: Kolik bude daňové poplatníky stát záchrana IPB? A byl způsob prodeje IPB zvolen tak, aby tyto náklady minimalizoval?
Přes noc obrem
Zopakujme základní fakta. Česká národní banka uvalila na IPB nucenou správu loni v pátek 16. června. Během následujícího víkendu stát prodal IPB na základě exkluzivního jednání Československé obchodní bance (ČSOB). Nový majitel dostal roční garance na veškerá aktiva IPB.Proč? Za prvé, panovala velká nejistota o kvalitě aktiv IPB (auditorská firma Ernst & Young ve své poslední zprávě uvedla, že IPB „chybějí“ rezervy a opravné položky na problémové úvěry v objemu 40 miliard Kč). Za druhé, vzhledem k rychlosti prodeje nemohl nový majitel provést due dilligence, tj. hloubkovou účetní a právní kontrolu v IPB. Česká národní banka se zároveň zaručila za všechny vklady, aby zastavila masivní odliv střadatelů. Československá obchodní banka se doslova „přes noc“ stala největší finanční skupinou na tuzemském trhu - jak podle objemu aktiv, tak podle tržního podílu. Převzetím IPB získala ČSOB kromě klientů a vkladů také velmi kvalitní pobočkovou síť (190 poboček IPB a asi 3300 přepážek Poštovní spořitelny). Ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
