Na první pohled to vypadá, že evropská politika zažívá ty nejlepší časy. Na pátečním neformálním summitu Evropské unie v belgickém Gentu lídři patnáctky prohlásili, že podporují akci USA v Afghánistánu, která je „legitimní, cílená a odpovídá požadavku na omezení civilních obětí“. Slíbili, že pokud bude v Kábulu po zničení sítě Al Kajda a svržení tálibánů nastolena vláda respektující všechny tamní kmeny, lidská práva a sousední země, Unie zaplatí obnovu Afghánistánu. Zároveň se dohodli, že ministři spravedlnosti mají čas do 6. prosince, aby vyřešili detaily evropského zatykače, s jehož pomocí by mohly být osoby podezřelé z terorismu rychle předvedeny před soud. Shodě o zatykači předcházela diskuse o definici pojmu terorismus, ale i tato překážka, která by jindy zaměstnala právníky a disputanty na mnoho měsíců, byla zakrátko vyřešena. Na vlně evropanství se svezly také kandidátské státy. Už před summitem se někteří představitelé Unie – švédský premiér Göran Persson, šéf úřednického aparátu Romano Prodi anebo premiér předsedající Belgie Guy Verhofstadt – nechali slyšet, že situace po útocích z 11. září dodala rozšíření klubu novou platnost. „Velká sjednocená Evropa je nejlepší cestou k zajištění bezpečnosti na kontinentu, " řekl v pátek dánský premiér Poul Nyrup Rasmussen a dodal: "Chceme dodržet termíny z Göteborgu. Ty nevyvolávají žádné otazníky“. Jednotu Unie a takřka revoluční atmosféru jemně narušila jedna separátní schůzka před začátkem summitu. Jacques…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
