Příští týden čeká víc než sto tisíc patnáctiletých dětí událost, která rozhodne o jejich budoucím životě: přijímací zkoušky na střední školu. A znovu se zopakuje známý výsledek. Od bran gymnázií bude vyhozen každý druhý uchazeč a střední odborné školy odmítnou třetinu z nich. Naopak učňovské školy tradičně nabízejí mnohem víc míst, než o kolik mají mladí lidé zájem. A dvanáctý rok po listopadu stojíme před stále stejnou otázkou: Co s tím? „Zaměstnavatelé usilují o to, abychom děti nějakým způsobem donutili nastupovat do učňovských škol. To my ale neumíme,“ říká náměstek ministra školství Jaroslav Müllner. Jeho podřízený, ředitel školského úřadu v Kolíně Jan Kejklíček, však recept zná: „Je třeba ještě víc omezit počet míst na maturitních oborech. Pak zbude i na nástrojaře, zedníky, cukráře.“ Většina pravicových poslanců se naopak shodne na tom, že vzdělávací nabídku musíme přizpůsobit poptávce. „Každý žák má mít možnost studovat to, o co má zájem,“ říká například Walter Bartoš (ODS). Taková slova se hezky poslouchají. Pro děti, které letos zasednou k přijímacím testům, však mají jednu vadu: zatím nepronikla za hranice parlamentních kuloárů a realita jim ani v nejmenším neodpovídá.
První facka
Patnáctiletý Ondra Korouš měl o své budoucnosti poměrně jasnou představu. Zajímaly ho počítače, proto si loni vybral soukromou školu výpočetní techniky na pražském Proseku. Rodiče jeho volbu respektovali. "Roční školné bylo sice dvacet tisíc korun, ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
