Nedlouho po intronizaci prezidenta Putina se v Rusku rozjíždí dlouho očekávaná administrativní reforma. Během „jelcinovské desetiletky“ vznikly v regionech silné elity, které ale často konkurují snahám Moskvy o fungující ruskou státnost. Již na sklonku Jelcinovy éry hovořili vlivní politici o nutnosti zásadních změn ve vztahu centra a regionů. Vladimir Putin pak vyrukoval s návrhy, jež mají narovnat „uvolněné vztahy“. Tyto návrhy by - po svém uskutečnění v několikaetapovém procesu - přistřihly křídla řadě regionálních vůdců a vytvořily novou kvalitu mocenských vztahů. Zároveň bezpochyby vyvolají řadu protestů v regionech. Jisté je, že jelcinovské desetiletí, charakterizované heslem „vezměte si tolik svrchovanosti, kolik poberete“, nenávratně končí a na světlo se naopak tlačí systém, který bude dosavadní široké pravomoci federálních subjektů zásadně regulovat.
S čím přišel Putin
Deset dnů po uvedení na trůn se Putin objevil na obrazovkách televize. V krátkém projevu k národu oznámil nutnost upevnění ruské státnosti a vytvoření fungující vertikály státní moci. Několik dnů poté (19. května) obdržela dolní komora ruského parlamentu (Státní duma) balík příslušných zákonných projektů. Prvním krokem reformy je prezidentský dekret „o zplnomocněném představiteli prezidenta Ruské federace ve federálních okruzích“: místo současných 89 federálních subjektů vznikne 7 superokruhů, do jejichž čela budou dosazeni Putinovi muži. Ti získají rozsáhlé pravomoci v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
