Krajské státní zastupitelství díky bohu zvrátilo rozhodnutí západočeské vyšetřovačky, že vražda pětadvaceti sudetských Němců v dnes již neexistující vesnici Tocov na Karlovarsku nebyla trestným činem, ale „spravedlivou odplatou“. Policejní verdikt a jeho prvotní potvrzení dozorující státní zástupkyní totiž v člověku musely vyvolat pochyby, proč by si vůbec měl vydržovat stát.
Poprava před očima matky
Tocovská poprava je pro většinu Čechů zapomenutá minulost, pro příbuzné zmasakrovaných obětí však ještě dnes krutá nespravedlnost. Proto před rokem prokuratura z německého Hofu požádala o nové prošetření případu. V červnu roku 1945 přistihla česká hlídka sedláka ze samoty Kottershof, jak údajně ukrývá v kabátě pušku. Tím porušil stanné právo. Byl popraven i s třemi dětmi ve věku od dvanácti do sedmnácti let, matka byla zastřelena později v blízké Kadani. Čeští vojáci zároveň v nedalekém Tocově sebrali šest údajných členů NSDAP a s nimi dalších patnáct náhodně vybraných mužů. Ty rovněž popravili ihned „pro výstrahu“ před zraky rodin a sousedů. Tocovský případ patří k nejlépe zdokumentovaným poválečným masakrům a jeho podrobný popis i se jmény viníků přinesla například před třemi lety historická kniha „Persekuce 1945“. Plzeňští vyšetřovatelé se ale dosvědčenými fakty nezabývali a odvolali se na „pátrání“ české policie z roku 1947, která hromadnou vraždu bez velkého zkoumání uzavřela právě jako „spravedlivou odplatu“. Ve veřejnosti tehdy panovaly silné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
