Malajsie by mohla být příkladem
Sleduji váš časopis, četla jsem článek Cestou starého mistra na komunisty (Respekt č. 45/99) i opravu k němu (Respekt č. 47/99). Musím říci, že mě zde zarazila věta „Ve skutečnosti šlo o národ Malajců, který je v Malajsii většinový a podílí se dodnes na utlačování ostatních národů, např. Indů a Číňanů“. Vzhledem k tomu, že již čtvrtým rokem žiji v této zemi (můj manžel je malajsijský Číňan), mám možnost poznávat z vlastní zkušenosti, že politika „racial harmony“, kterou už řadu let prosazuje nynější malajsijská vláda, neznamená jen prázdnou frázi. Malajsie se bezesporu potýká s řadou problémů, ale problémy vzájemného soužití různých ras a náboženství by byly asi tak to poslední, nač by si zdejší občané stěžovali. Což je v zemi, kde žijí Malajci vyznávající islám, Číňané (buddhisté, taoisté, konfuciáni, křesťané - katolíci i protestanté), Indové (hinduisté, buddhisté, muslimové, sikhové, křesťané), domorodé obyvatelstvo deštných pralesů, Portugalci aj., jistě nemalý úspěch, zvláště uvážíme-li, že náboženství zde hraje významnou roli. Proto má také Malajsie tolik státních svátků - kromě několika dnů významných pro muslimy je pracovní volno i na čínský Nový rok podle lunárního kalendáře, o narozeninách Buddhy, o hinduistickém svátku světel Deepavali i na Vánoce a na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
