• Sluneční články, které přeměňují světelnou energii v elektrickou, přitahují jako alternativní zdroj energie techniky i ekology a neobejdou se bez nich kosmické sondy ani družicové stanice. Jsou však zatím dosti drahé a vědci hledají způsob, jak je zlevnit a zvýšit jejich výkonnost a životnost. Chemikům z Weizmannova ústavu v Izraeli se podařilo zhotovit sluneční články, které se dokážou samy „opravovat“. Jako polovodivý materiál se pro sluneční články nejčastěji používá křemík, ale už dříve se přišlo na to, že daleko výhodnější je CIGS, nazvaný podle obsahu prvků mědi, india, gallia a selenu, který sluneční záření pohlcuje účinněji, stačí ho tenčí vrstva, a především nestárne tolik jako křemík. Záhadu, proč je materiál CIGS tak odolný, že mu ve vesmíru neuškodí ani vydatná sprška pronikavého záření, rozřešil David Cohen z Tel Avivu. Zjistil, že se tento polovodič opravuje sám - uvolňuje atomy mědi, jimiž rekonstruuje poškozená místa v krystalech, způsobená intenzivním zářením. „Sluneční elektrárny“ tak mohou fungovat mnohem déle než dosavadní.
• Americký badatel Tom Starmer ze Syrakuské univerzity údajně nalezl v grónském ledu starém až 140 000 let viry, které působí tzv. mozaiku rajčat. Prý i takhle staré viry mohou znovu ožít. Jiné viry byly už před časem nalezeny v mracích. Do ovzduší nebo do vody se prastaré viry z ledu dostávají při oteplení. Hrozí pak nebezpečí, že se začnou šířit a svět bude zakonzervovanou nákazou znovu ohrožen. Nemusí jít…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
