Ve známém projevu na Moskevské univerzitě 31. května 1988 zdůraznil Ronald Reagan, že k naplnění pokroku je zapotřebí svobody myšlení, informací a komunikace. Před marx-leninsky školeným publikem Reagan sáhl po zdroji moudrosti západní kultury, biblické knize Genesis. Z ní, jak připomněl, vyplývá prvotnost lidského ducha, od něhož je odvozena materiální hojnost. O rok a tři dny později poslalo čínské politbyro v centru Pekingu proti lidskému duchu, ztělesněnému čínským demokratickým hnutím, tanky, obrněné transportéry a vojáky tří armád. Zahynuly stovky, možná tisíce demonstrantů.
Deset let poté
Letos, dva dny na počátku června, si odkaz hnutí na Tchien-an-men připomněli jeho bývalí studentští lídři, kteří se sešli v kampusu Harvardské univerzity v Cambridgi. Připojili se k nim sympatizanti, akademici a politikové. Jednoho panelu se zúčastnil český velvyslanec v USA Alexandr Vondra. Vzpomínkový večer, pořádaný v rezidenci prezidenta Harvardu, pozdravil dopisem Václav Havel. Večer byl unikátní tím, že se na něm poprvé sešli a podali si ruce prakticky všichni bývalí prominentní lídři studentů.Jednou z průvodních charakteristik tehdejšího hnutí byla jeho rozdělenost na frakce. Ve vypjaté atmosféře horkých pekingských dní mezi těmito frakcemi rostla nevraživost. Po násilném potlačení se téměř všem organizátorům podařilo uprchnout na Západ, kde se z mnohých staly celebrity, žádané na univerzitních přednáškových turné a politických konferencích. Hádky…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
