Před třemi lety svolal šéf krachující kladenské Poldovky Vladimír Stehlík dělníky na demonstraci do hlavního města. Rozezlená železárenská armáda strašila v televizi občany vážným nebezpečím. Bankrot Poldovky prý přinese bídu a sociální bouře širokému okolí.Dnes se ukazuje, že krach slavných hutí se stal pro město spíše novou šancí. Místo továrny s lesem kouřících komínů se za městem rozvíjí průmyslová zóna, v níž letos začala běžet zbrusu nová japonská fabrika. V nejbližších měsících se vedle ní začnou stavět další podniky. Pokud všechno půjde hladce, překročí během roku brány prvního z nich dvanáct set dnešních nezaměstnaných.
V čistých montérkách
Počátkem devadesátých let měla Poldi okolo deseti tisíc zaměstnanců. Hlavní vlna propouštění proběhla bez potíží: většinu dělníků pohltily železárny v regionu a sektor služeb. Když před šesti lety nastoupil do čela legendární Stehlík, měla Poldovka něco přes tři tisíce zaměstnanců. Poté, co předloni bývalé impérium definitivně zkrachovalo, zaregistroval úřad práce sedmnáct stovek bezprizorních ocelářů. Čtyři sta lidí totiž obratem zaměstnaly Třinecké železárny ve válcovně na Dříni a devět set Železárny Hrádek, které si pronajaly další část bývalé Poldovky.V samotném Kladně jsou dnes bez práce tři tisíce lidí, okres dosáhl hranice deseti procent. Přesto nelze situaci v žádném případě považovat za krizi. Důvodů k optimismu je víc. Zhruba dvacet tisíc Kladeňáků dojíždí za prací do Prahy, hodně slibuje i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
