„Proč můj otec zemřel? Proč zemřel takhle?“ ptal se před několika týdny v soudní síni syn bývalého polského premiéra Piotra Jaroszewicze (1970–80). Nikdo mu neodpověděl a ještě dlouho neodpoví. Po čtyřech letech vyšetřování a dvouletém soudním procesu se nejznámější kriminální případ poválečného Polska ocitl tam, kde byl na počátku. Podobně jako případ vraždy úřadujícího švédského premiéra Olofa Palmeho po dvanácti letech vyšetřování.
Výstřely ve tmě
V noci na 1. září 1992 vtrhli do vily Piotra Jaroszewicze a jeho ženy Alice ve Varšavě neznámí pachatelé. Sousedé slyšeli výstřely, ale protože bývalý premiér trpěl stihomamem, což se projevovalo i tím, že na zahradě často prověřoval svůj revolver, nevěnovali tomu větší pozornost. Podezření pojali až ráno, když si všimli, že dveře vily jsou sotva znatelně, ale stále pootevřené. Přivolaná policie potvrdila nejhorší předpoklady - našla uvnitř dvě těla: Jaroszewicze zabitého jednou ranou z pistole a jeho umučenou ženu Alici.Osoba Jaroszewicze umožňovala různé motivy zločinu včetně politických. Široce pojaté vyšetřování však nepřineslo žádné výsledky. Až v roce 1994 začala policie zatýkat na základě přiznání jisté Jadwigy K., která přiznala, že byla svědkem, jak se přepadením vychloubá recidivista známý v zločineckých kruzích. Zatčeny byly čtyři osoby s výmluvnými přezdívkami: „Fašista“, „Tuhej“, „Keřík“, „Fňukal“; všichni měli už v minulosti na kontě loupežná přepadení.Ač přímé důkazy neexistovaly a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
