A moře se vzdulo a tři národy smetlo z povrchu zemského… To není apokalyptická vize hodná končícího milenia, ale popis nedávné katastrofy, kdy vlny tsunami zdevastovaly 35 km pobřeží na severu ostrova Nová Guinea. Zasaženo bylo téměř celé území národů Arop, Malol a Sissano, čítajících dohromady okolo jedenácti tisíc lidí; pětina z nich nepřežila.
Fungující Babylon
Jeden národ na deset kilometrů pobřeží není na poměry Nové Guiney nic výjimečného, neboť celý ostrov obývá národů více než tisíc; 800 z nich žije společně ve státě Papua-Nová Guinea. Ačkoliv definic národa je téměř tolik, co národů samotných, novoguinejských tisíc obstojí před jakoukoli z nich. Každý hovoří vlastním jazykem, má vlastní kulturu, náboženství, historii, samosprávu i teritorium. Jejich kulturní i biologická rozmanitost se vymyká měřítku, na jaké jsme zvyklí my Evropané, pitvající donekonečna minuciózní rozdíly, vymezující například Čechy od Slováků, Slovinců, či dokonce Moravanů. Z novoguinejské perspektivy jsme všichni Češi.Jazyků a kultur je na Nové Guineji nejen podstatně více než v Evropě, ale jsou také mnohem rozmanitější. I biologicky jsou ostrované mnohem pestřejší než Evropané. Platí to i doslovně, neboť barva pleti, jež se zdá být zejména v Česku tak důležitá, se pohybuje podle populace od mírně snědé až po jednu z nejčernějších, jakou lze mezi pozemšťany spatřit. Podmínkou vzniku i uchování kulturní i biologické rozmanitosti je vzájemná izolace jednotlivých…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
