Dejte mi pevný bod, žádal Archimedes, a já pohnu zeměkoulí. Gerhard Schröder, volební lídr německé sociální demokracie a vyzývatel kancléře Helmuta Kohla, je ve srovnání s helénským učencem skromnější. Jeho požadavek zní: dejte mi politický střed a já svrhnu současnou koalici. O tom, že je načase, ostatně nehovoří Schröder sám. Kohlův předchůdce Helmut Schmidt (SPD), jenž za předčasný konec své kariéry v roce 1982 vděčí velkou měrou opozici ve vlastních řadách, nedávno poznamenal: je neuvěřitelné, když letošní prvovoliči zažili změnu vlády ve svých dvou letech a od té doby jenom Kohl, Kohl, Kohl.Schröderovy a Schmidtovy výroky by nebyly sociální demokracii nic platné, kdyby se vůlí po změně nenechali strhnout občané. Přitažlivost nového a neokoukaného, v tom spočívá největší síla sebevědomého Kohlova vyzývatele. Na vrub této síly jdou i dva nejnovější zázraky v Německu. Prvním z nich je náznak ochoty značné části voličů stát se oním - Schröderem vysněným - politickým středem. Podle průzkumů Schröderova momentální obliba převyšuje téměř dvojnásobně Kohlovo skóre. Druhým a ještě větším zázrakem je pak disciplína uvnitř jinak tradičně rozhašteřených sociálnědemokratických řad. Lepší důkaz o své semknutosti, než jaký poskytl lipský mimořádný sjezd o předminulém víkendu, si „stará teta“ SPD ani nemohla přát.
V režii televize
Mimořádný sjezd měl stvrdit Schrödera coby Kohlova vyzývatele a představit volební program. Z obou předsevzetí se konalo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
