Důvod účasti na únorové stávce vyložil jeden z brněnských učitelů stručně: se sedmi tisíci korunami, které dostává po deseti letech praxe, se už pomalu ani nemůže odvážit domů, a jestli se to nezmění, bude si muset hledat místo jinde. Jasnější vzkaz nemůže daňový poplatník dostat: letošních osmdesát miliard na vzdělání je málo. Naproti tomu exministr školství, dnes ministr financí Ivan Pilip, tvrdí, že průměrný měsíční plat učitele základní školy vloni překročil jedenáct tisíc korun, a u středních škol a učilišť dokonce dvanáct a půl tisíce. Kdo má tedy pravdu?
Ať vám přidá ředitel
Řadu věcí lze vysvětlit na příkladu nespokojeného brněnského učitele. Pokud bere sedm tisíc čistého, pak má hrubý plat okolo devíti a půl tisíce. I to je ale pořád pod průměrným učitelským platem, který vloni činil 9994 Kč. Učitelé ovšem mají na rozdíl od jiných zaměstnanců ještě třináctý a čtrnáctý plat (letos však vinou úsporných balíčků prosincové čtrnácté platy nebudou). Brněnský kantor tedy vloni bral měsíčně v průměru přes jedenáct tisíc hrubého. V základním školství zcela běžný případ - a nelze se divit, že jako otec rodiny je nespokojen a hledá příležitost, jak své příjmy vylepšit. Otázka zní, zda to jde i jinak než stávkou.
Po deseti letech praxe má dnešní průměrný učitel jistou jen tarifní mzdu - 7220 Kč. Může ale od svého ředitele dostávat daleko víc: osobní ohodnocení až do 9340 korun, několik tisíc mimořádných odměn plus přesčasy, takže se teoreticky…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
