Obrat doslova o sto osmdesát stupňů učinila před deseti dny česká vláda, když souhlasila s novelou zákona o občanství, kterou předložil poslanec Jiří Payne (ODS). Návrh šéfa zahraničního výboru parlamentu totiž de facto ruší podmínku pětileté beztrestnosti pro ty slovenské občany, kteří na našem území žijí nejpozději od silvestra 1992. Přitom ještě vloni v únoru Václav Klaus se slovy, že „jde o zkreslená a zjednodušená tvrzení“, odmítal veškerou kritiku zákona ze strany občanských iniciativ i západních institucí (zákon například přímo kritizovala zpráva amerického Kongresu o dodržování lidských práv). Názor, že dotyčná norma diskriminuje především Romy, odmítaly tehdy i všechny koaliční a s výjimkou Levého bloku i opoziční parlamentní strany. Všeobecné přesvědčení, že zákon odpovídá „všem mezinárodním standardům“, potvrdil i Ústavní soud. Přesto nyní vláda, a dokonce i autoři zákona z Ministerstva vnitra označují Payneho návrh za „dobrý a potřebný“. Jak si to vysvětlit?
Jen pro netrestané
K pochopení důležitosti celé věci jen krátce zrekapitulujme, o co ve sporech obhájců a odpůrců zákona šlo. Zákon, který narychlo přijímala ještě ČNR na konci roku 1992, stanovil jako jednu z podmínek pro českou státní příslušnost čistý trestní rejstřík za posledních pět let. Háček byl ovšem v tom, že - zjednodušeně řečeno - na české občanství neměl nárok každý, kdo k datu rozdělení ČSFR žil na území ČR: řada lidí se teprve po zániku Československa dozvěděla, že…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
