Publicista a překladatel VIKTOR FAKTOR (nar. 1944) odešel z Československa v roce 1967; až do r. 1973 pracoval v různých zaměstnáních (a také studoval) v Itálii, Švédsku, Kanadě a USA. Pak se vrátil a jako zaměstnanec Vodních zdrojů putoval po celých Čechách. Je spoluzakladatelem a řeholníkem necírkevního řádu Regula Pragensis, který „zkoumáním a pozorováním profánních rovin každodennosti spěje k transcendentnímu“. Řád vydává knihy, pořádá přednášky, vyrábí hry a hračky, má svou knihovnu. V. F. je autorem řady překladů (Carlos Castaneda, Arnold Joseph Toynbee, Sóšicu Sen, Karl Gustav Jung aj.), sám napsal knihu Japonské čajové obřady a další, leckdy originální publikace. Žije v Praze. Letos na sklonku léta se vydal do Říma. Za 44 dní ušel 1390 kilometrů, 30 kilometrů ujel proti své vůli pěti auty.
Co vás přimělo jít do Říma?
Myšlenka poutních cest je se mnou už dlouho. Moje dvaadevadesátiletá teta žila na Sedlčansku a za celý svůj život nebyla v Praze. Zato byla osmkrát na Svaté hoře u Příbrami. A pouť - jako jakási rituální očista - je součástí programu Reguly Pragensis. Myslím, že se dnes idea poutní cesty dostává po několika staletích znovu do obecného povědomí jako něco, co je spojeno s kajícností a pokorou, s odvržením pýchy rozumu. Může být chápána jako camusovská revolta, rukavice hozená do tváře postmoderního světa, donkichotsky laděný skutek nehodný nápodoby. Člověk se ale vydává na cestu tehdy, když je se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
