Dvě třetiny Čechů dnes schvalují poválečné zúčtování se sudetskými Němci. Významný člen sudetoněmecké Ackermann-Gemeinde, katolický kněz Anton Otte, který žil posledních pět let v Praze, nedávno pro Českou televizi ohodnotil poslední vlnu protiněmeckých nálad jako krizi před konečným zlepšením. Páter Otte ze zdvořilosti nenazval nemoc jejím pravým jménem, není ale zapotřebí odborníků, aby se vědělo, že jde o starý český nacionalismus.Schvalovat vyhnání třetiny spoluobčanů vyžaduje zvláštní druh vlastenectví. Češi se k němu dopracovali především díky svému specifickému pohledu na vlast a její dějiny: jestliže před 190 lety definoval tvůrce národního programu Josef Jungmann správného Čecha hlavně jako člověka, jehož mateřštinou je čeština, pak tady nesprávní Češi nemají co dělat a není jich žádná škoda. Nezaujatý pozorovatel středoevropského prostoru, kde se jazyky po staletí naprosto nepřehledně proplétaly, může jen kroutit hlavou: jak na to ten Jungmann přišel?
Narozen v Hudlicích
V kaštanové aleji za prázdnou hudlickou návsí se cukrují hrdličky. Úzká cesta od kostela vede k opuštěné faře. Hned vedle za vysokým hnědým plotem se skrývá národní kulturní památka - rodný domek Josefa Jungmanna. Stojí tu stejně jako v roce 1873, kdy ho v den oslav stého výročí Mistrova narození koupila Vinohradská pojišťovna, jenom došky z žitné slámy nahradily dřevěné šindele.Světnici, v níž skleněné vitríny připomínají Jungmannovo dílo, vévodí citát Palackého: "Ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
