Z hlediska citlivého a nesmírně členitého organismu, kterému se říká hospodářství, dopadly parlamentní volby asi nejhůře, jak dopadnout mohly. A to i v případě, sundáme-li ideologické brýle, respektive opomineme-li fakt, zda fandíme levici, či pravici. Nejen pro zahraniční investory je totiž zdaleka nejdůležitějším faktorem pro rozhodování politická stabilita. Zcela legitimní a pochopitelný je pak názor některých ekonomů, podle nichž by už lepší než současný stav bylo jasné volební vítězství sociálních demokratů. Někdy je zkrátka důležitější než politické zabarvení vlády skutečnost, že vláda stojí „pevně v kramflecích“, že je vypočitatelným a solidním partnerem. Kabinet musí být pro ekonomické subjekty hráčem, jehož tahy je třeba předem znát. Zdaleka nejhorší variantou je atmosféra bezvládí, série neúspěšných pokusů o vytvoření vlády či střídání nestabilních vlád v rychlém sledu. A žádnou z těchto možností zatím u nás zatím nelze vyloučit.
Hospodářský růst: aktuálně bez důsledků
Veličinou nejméně citlivou na politické otřesy jsou vyhlídky hospodářského růstu, a to především v krátkodobé a střednědobé perspektivě (nikoliv tedy v dlouhodobém horizontu). Po dvouletém období tzv. transformační stagnace začalo české hospodářství před dvěma lety růst a v letošním roce se předpokládá růst zhruba o pět procent. Zcela zásadním motorem růstu jsou menší a střední podniky, a především sektor služeb. Nadějně roste i průmyslová výroba, která se má letos…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
