Mimo hranice poznání
Vyhořelé palivo bude nebezpečné 3 tisícům lidských generací
Před vánocemi byl zveřejněn seznam 10 českých vesnic, předběžně vybraných pro umístění centrálního meziskladu vyhořelého paliva z jaderných elektráren. V souvislosti s tím se znovu rozproudila diskuse o morálnosti jaderné energetiky vůbec. Rozhodujícím argumentem pro mnohé její odpůrce je totiž právě radioaktivní odpad, jehož zneškodňování, či přesněji řečeno ukládání někteří z nich považují za nejméně bezpečnou součást celého jaderného cyklu. Trvalé úložiště vyhořelého paliva, které musí zůstat izolováno nejméně 90 000 let od všeho živého, totiž zatím nikde na světě neexistuje.
Problém byl až donedávna zamlčován
Obsáhlou zprávu o dosavadní konfrontaci lidstva s radioaktivními odpady přinesla loňská ročenka Stav světa, vydávaná ve Washingtonu nejvlivnější ekologickou organizací světa Worldwatch Institute. Podle této zprávy „vlády od počátku atomového věku problém radioaktivních odpadů zanedbávají, jak jen mohou“. Američané odpady desítky let vypouštěli do vzduchu nebo je zahrabávali do země, pro sovětské úřady představovalo jedinou péči o jaderný odpad jeho potopení do nejbližší vody (jako jedno z takových „úložišť“ fungovalo například jezero Karačaj, na jehož břehu člověk nepřežije ještě dnes déle než hodinu). Podle zprávy Worldwatch Institute výrobci jaderných zbraní zamořili radioaktivními odpady „všechno - od želv až po stepní vlky“.Radioaktivní odpad…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
