V roce „euroreferenda“
Rakousko před startem volebního maratónu
Rok 1994 přinese Rakousku několik zásadních rozhodnutí. Ve čtyřech spolkových zemích (Tyrolsku, Vorarlbersku, Salcbursku a Korutanech) proběhnou volby do zemských zastupitelstev a v říjnu se uskuteční volby celostátní. Navíc po necelých pěti letech, která uplynula od podání oficiální žádosti o členství v tehdejším Evropském společenství, mají rakouští občané v referendu rozhodnout o definitivním postavení své země v rámci Evropy. Není proto těžké uhádnout, že evropská tematika pronikne na předvolební mítinky a do projevů politiků všech úrovní.
Jistota má jméno Vranitzky
K těm, kteří pocítí jemné vazby mezi referendem a paterými volbami nejvíce, patří především spolkový kancléř a předseda sociálních demokratů (SPÖ) Franz Vranitzky. Špatné výsledky regionálních politiků vládního tábora v uvedených spolkových zemích mohou přinést vítr do plachet odpůrců Evropské unie a případné odmítavé stanovisko občanů v červnovém referendu zrovna neposílí evropsky naladěného Vranitzkého ve volbách celostátních.Osoba kancléře je zajímavá zejména s ohledem na konstantní umístění v žebříčku popularity. V posledně zveřejněném se mohl pochlubit sympatiemi 89% voličů; pouze prezident Klestil ho tradičně o 2% předstihl. V čele vlády stojí Vranitzky od roku 1986 a pro svou stranu se stává rok od roku nepostradatelnějším. Snad jedině Bruno Kreisky se v letech největší slávy mohl pochlubit stejně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
