Hanba zavražděným
Lidí, kteří padli do rukou „zabijáků bez motivu“, je čím dál víc
Své poslední prázdninové video natočila Gabriella Widdershovenová v srpnu 1990 na dálničním parkovišti Pucking nedaleko Lince. Kamerou zachytila svého muže, jak mizí ve dveřích karavanu Avia s československou poznávací značkou. „Komické, že za Reném zavřeli. Jako by ho chtěli unést. Měla bych se tam podívat,“ říká ze záznamu pobaveným tónem Gabriellin hlas. Pak film i slova končí. Holandskou fotomodelku sice v té chvíli čekalo ještě několik dlouhých hodin života, ale všechno, co během té doby řekla, poslouchali už pouze její vrahové.
Konec prázdnin
Avii, která v noci 22. srpna 1990 zaparkovala na odpočívadle rakouské dálnice vedle obytného Fordu manželů Widdershovenových, řídili dva českoslovenští občané: Ján Molnár a Lubor Masár. Oba dva se nedlouho předtím dostali na amnestii ven z dlouholetého kriminálu a v ukradeném autě vyrazili prohlédnout si svět. Tenkrát padesátiletý Molnár strávil ve vězení přesně půlku svého života, z toho posledních čtrnáct let za vraždu. Šestatřicetiletý Masár byl za mřížemi pětkrát - za podvody a krádeže.Luxusní vůz Reného a Gabrielly udělal na oba muže velký dojem: zatoužili ho mít. Molnár, který mluvil lámanou němčinou, proto po ránu zapředl s manželskou dvojicí hovor. Holanďané reagovali přátelsky a René beze všeho vyhověl prosbě, zda by slovenským turistům nepomohl s opravou rozbitého vařiče. Odešel za Molnárem do karavanu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
