Česká jaderná lobby
Naše vztahy s Rakouskem bude ještě dlouho určovat Temelín
V televizní debatě jsem dostala otázku, co můžeme dělat, abychom zabránili Temelínu. Řekla jsem, že musíme s našimi sousedy mluvit, mluvit a mluvit, sdělila loni v březnu v rozhovoru pro Lidové noviny rakouská ministryně životního prostředí Maria Rauch-Kallatová. O rok později lze s jistou nadsázkou shrnout, že česká i rakouská strana toho spolu příliš nenamluvily. Místo toho se soustředily na rozhodování ve Washingtonu, kde pro své zájmy lobbovaly, lobbovaly a lobbovaly.Kde je příčina? V uplynulém roce se zcela jasně ukázalo, že ve sporu o Temelín není kompromis možný. Pro Vídeň by totiž spočíval výhradně ve změně technologie - místo atomu třeba zemní plyn. Praha vidí svůj nejzazší ústupek v americkém bezpečnostním systému a v menším rozsahu stavby: v roce 1990 rezignovala na původně projektované čtyři jaderné bloky a spokojila se se dvěma. Kromě toho se hodlá hlásit ke škodám, které provoz Temelína eventuálně způsobí.Předminulý čtvrtek Vývozní a dovozní banka Spojených států (EXIM) definitivně schválila záruky na půjčku, která má zajistit dokončení temelínské elektrárny. Zdálo by se, že tím je vše vyřízeno. Ale Rakousko ze svých ambicí zřejmě nesleví, jak dokládají další slova ministryně Rauch-Kallatové z citovaného rozhovoru: "Nikdy to nebude uzavřená věc, ani kdyby byl jaderný Temelín uveden do provozu. Naším cílem je bezatomová Evropa, bezatomový svět. Nejen nestavět…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
