Musíme se tragičnu umět podívat do očí
Rozhovor s vídeňským akcionistou HERMANNEM NITSCHEM
Rakouské výtvarné umění po druhé světové válce nedosahuje své proslulosti z přelomu století, přesto si několik autorů získalo mezinárodní pozornost. Jedním z nich je i HERMANN NITSCH (1938), protagonista tzv. vídeňského akcionismu, jehož výstava probíhá do 11.dubna v Jízdárně Pražského hradu. Současně s jeho instalací byla dovezena i kolekce akčních fotografií Nitschova již mrtvého přítele a protihráče RUDOLFA SCHWARZKOGLERA (1940 - 1969), jehož dílo bylo v úplnosti zpracováno až v poslední době a v mírně širším průřezu vystaveno v roce 1992 ve vídeňském Muzeu moderního umění.
Psychiatrický případ Hermann Nitsch?
Začátky kontroverzní a, jak neváhala poznamenat i redaktorka televizního zpravodajství (parafrázuji), „na psychiatrii patřící“ tvorby H.Nitsche spadají do přelomu 50. a 60.let tedy do času odeznívajícího informelu, nástupu happeningu a akčního umění. Odtud byl pro filozofií, literaturou a hudbou poučeného autora jen krok k představě vlastního „gesamtkunstwerku“, jemuž rozhodně není vzdálena vídeňská kulturní tradice. Nitsch jako jeden z generace dovršující modernu ve svém Divadle orgií a mystérií navazuje na utopické a destruktivní rozměry moderního umění. Ideové zázemí jeho tvorby lze shledávat už někde u romantiků a v díle švýcarského zakladatele kulturní antropologie J.J.Bachofena, v němž lze nalézt zárodky Nietzscheho teze o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
