V rukou úředníků
Itálie vykročila cestou reforem
Během posledních týdnů se kruh italské korupční aféry uzavřel. Po stranách vládní většiny přišli na řadu komunisté, zvláště prostřednictvím svého rozvětveného družstevního hnutí, které si za posledních 30 let vybudovalo silné hospodářské pozice. Tradiční představitelé levicové kultury, od slavných filmových režisérů, jako jsou Nanni Loy a Moretti, po herce, například Paolo Villaggio a Dario Fo, museli nakonec veřejně a s trpkostí uznat, že problém nespočívá v kvalitě, ale v kvantitě - to jest, že komunistům se toho asi dostalo méně, než by si jejich politická váha v zemi zasluhovala. Zároveň se ukázalo, že velké soukromé firmy jako Fiat a Olivetti byly organickou součástí systému úplatků, byť v menší míře než státní holdingy ENI a IRI. Vedení těchto státních gigantů zaplnilo početné cely v milánských a římských káznicích, zatímco na jejich místa byli jmenováni schopní manažeři, jejichž hlavní devizou je - privatizovat.
V politické mrazírně
Je vlastně pozoruhodné, že celá tato revoluce proběhla ve velkém klidu, nejostřejší srážky se odehrávaly v aulách parlamentu a před televizními kamerami, to vše v situaci charakterizované nejhlubší hospodářskou krizí posledních 25 let a podstatným zeslabením základních pilířů zahraničně politických jistot země - atlantické solidarity a soudržnosti ES. Nedávný atentát ve Florencii byl pravděpodobně dílem do defenzívy zahnané mafie. I v tomto případě se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
