Konec Československa za 80 dní
Otázkou dneška nejsou ztráty z rozdělení federace, ale ztráty z předstírání společné státnosti. I když ty lze jen těžko vyčíslit.
Předstírání existence Československa má skončit 1.ledna 1993. Bude to něco stát - a to něco bude hodně. Z toho důvodu patří ztráty, které formální rozdělení přinese, k základním argumentům ve prospěch záchrany jakéhokoli „společného státu“. Ve skutečnosti ale otázka stojí jinak. Díky kompetenčnímu zákonu z roku 1990, zákazu majorizace a paritnímu složení „federální“ vlády je ČSFR již dávno ve své podstatě konfederací. Připočítáme-li k tomu slovenskou ústavu a Deklaraci svrchovanosti, je věc jasná. Problémem tedy nejsou ztráty z rozdělení, ale ztráty z pokračujícího předstírání společné státnosti.
Na co kupecké počty nestačí
Ztráty, které rozdělení přinese, budou krátkodobě a viditelně velké. Budou ale do značné míry jednorázové, snadno identifikovatelné a dokonce poměrně přesně spočitatelné. Nezasáhnou tedy stát a jeho ekonomiku dlouhodobě a hlavně nekalkulovatelně v časovém i obsahovém smyslu, což se o ztrátách z předstírané státní jednoty či unie říci nedá. Tyto ztráty sice nepálí hned, ale pod povrchem narůstají nekontrolovatelně a stále rychleji. Až se plně projeví, mohou způsobit škody nepoměrně větší.Problém volby mezi oběma druhy ztrát spočívá ve vystižení okamžiku, kdy ty druhé začnou převyšovat ty první. V tom okamžiku, který máme bezpochyby dávno za sebou, se rozdělení…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
