Zahraničí•23. 9. 1991•9 minut

Irská republikánská armáda (IV)

Sedmdesátá léta: britští vojáci v Ulsteru

Největší nepokoje v Ulsteru vypukly po triumfálním pochodu unionistů 12.srpna 1969 ve městě Derry. Brzy nato byla část čtvrti Bogside, tradičně obývaná křesťanskými nacionalisty, obležena rozvášněným davem vedeným Královskou ulsterskou policií (RUP) a policejními zálohami známými pod označením B- specialisté. (Obě jednotky se skládají výhradně z protestantů.) Nepokoje pak zasáhly i Belfast. Tam byly izolovanější enklávy katolíků vystaveny nájezdům davů, ale i tentokrát stála policie na jejich straně. Pogromy na katolíky nebyly v Severním Irsku novinkou, ale toto bylo něco dosud nevídaného. Katolíci v Derry odolávali dva dny a dvě noci, než jim přišli na pomoc britští vojáci. Jejich souvěrci v Belfastu na tom byli daleko hůř. Pořádek tam byl znovu nastolen až 19.srpna, sedm lidí zaplatilo násilnosti životem a několik tisíc obyvatel, převážně katolíků, ztratilo střechu nad hlavou, neboť jejich domy byly vypáleny.

Katolíci a protestanti

Napětí vzrůstalo již od prvního útoku policie na poklidný pochod za lidská práva v roce 1968. Policie sice své zásahy stále stupňovala, ale účastníci pochodů věděli, že vyhrávají svůj spor tam, kde na tom opravdu záleží - v Británii. Útoky RUP na pokojné demonstrace začaly být pravidelným obrázkem na britských televizních obrazovkách a tlak na vládu ve Westminsteru, aby donutila unionistický parlament Stormont dát stejná práva katolíkům…