Energetika stála za totalitního režimu v popředí zájmu komunistů, investovalo se do ní nepřiměřené množství peněz a nikdy se nepřihlíželo k hospodárnosti. Výběr odpovědných pracovníků tomu odpovídal. Nakonec i letošní odchody a příchody ministrů energetiky byly průvodem komunistických kádrů. Podobná situace panuje v Českých energetických závodech.
„…V souladu s ustanovením paragrafu 11, vyhl.č.195/1989 Sb. o zabezpečení pracovníků… a za účelem efektivnosti práce a v souvislosti s přípravou s.p. České energetické závody k tržnímu mechanismu…“ Těmito slovy začíná cyklostylovaná výpověď pracovníkům ČEZ v Praze. Předávala ji sekretářka generálního ředitele - postižení měli podepsat a dost.
Nikdo z odpovědných pracovníků se neodhodlal promluvit tváří v tvář vyhazovaným zaměstnancům (jimiž jsou především ti, kteří se po sedmnáctém listopadu postavili proti vedení podniku).
Přibližme si tedy porevoluční historii závodu, jež zatím končí těmito tristními výpověďmi. První reakcí vedení podniku a stranické organizace na dění v ulicích byl apel na řadové zaměstnance, aby se nezúčastnili generální stávky. V tu dobu vedl podnik ing.Kubín. Když zaměstnanci vyšli 27.11. do ulic, vedení obrátilo a generální ředitel v podstatě jmenoval stávkový výbor. Později z něj vzniklo OF. Tedy už od počátku se v něm podařilo umístit nejen komunisty (Borovička, Mravináč, Lang), ale i milicionáře. Tím byla z akce vyřazena hlavní politická síla a snahy těch zaměstnanců, kteří…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
