Rusko: vítězství pravice

Na ustavujícím sjezdu KS RSFSR, ve který se proměnila konference ruských komunistů, zvítězily agresivní nomenklaturní kádry a jejich stoupenci. O tom si nelze dělat iluze. Sjezd probíhal v napjaté atmosféře: dva dny před zahájením kolovaly po Moskvě intenzívní fámy o chystaném vojenském převratu. Na druhé straně běžel v premierovém kině nedaleko Kremlu film „Tak se nedá žít“ režiséra S.Govoruchina, požadující, aby byla KSSS postavena před soud za zločiny, kterých se dopustila.

Sjezd probíhal za krajní polarizace sil, leč zastoupení obou politických pólů na něm nebylo zdaleka vyrovnané. Demokratická platforma měla minimální pozici, převažující většina z 2.768 delegátů byli členové aparátu a nomenklatury. Dělníků tu bylo pouze 210. Pravice má sílu i vážné důvody ke konzolidaci, v jistém smyslu tu opravdu vzplála poslední či jedna z posledních bitev. Výrazně jí však chybí sebemenší podpora zdola.Rapidní rozpad hodnotových systémů a markantní nedůvěra společnosti vůči komunistické straně vedly k agresivní až hysterické reakci stranického aparátu. Leningradský ekonom Sergejev vyzval na sjezdu k návratu zpět; generál A.Mangašov bouřil z ultrapatriotických pozic proti tomu, že Gorbačovova zahraniční politika nutí armádu vyklízet bez boje území, která kdysi osvobozovala. Dokonce prohlásil, že všude jinde by byli vůdci za podobný čin voláni k odpovědnosti a že může přijít den, kdy rozhořčený lid bude zrádce národa kamenovat. Korunním útokem na Gorbačova a jeho politiku…