Hanoi Jane

Mezi slavné zahraniční příznivce sametové revoluce patří i americká herečka Jane Fondová. Po návratu z Prahy uspořádala ve svém domě dobročinný večírek pro Občanské fórum, kde promluvil pan Gabal a přítomné celebrity mezi sebou vybraly 25.000 dolarů. Ze čtvrtečních novin se dovídáme, že Jane Fondová zakoupila práva na knihu Václava Havla Dopisy Olze a chce podle nich natočit film. Převyprávět tyto filozofující reflexe filmovou řečí nebude snadné. I Jane Fondová na tento problém asi narazí, až si knihu přečte, ale to je její problém. Tomu, kdo ví o Jane Fondové více, než se lze dočíst v časopisech typu 100+1, však asi zatrnulo. Všechno, co tato herečka posedlá touhou konat dobro zahrnula svou péčí, dospělo k neblahým koncům.

Jako správná dcera z bohaté rodiny dospěla za pobytu v Paříži koncem šedesátých let k přesvědčení, že západní země s její vlastí na prvním místě jsou zdrojem veškerého zla na světě a rozhodla se, že se stane revolucionářkou. Pak začala hledat, kde by svou revolučnost mohla uplatnit. S prvními dvěma spojenci, americkými Indiány a militantní černošskou organizací Černí panteři, neměla štěstí. Revoluční identitu Jane našla až v boji proti americké válce ve Vietnamu. Několik měsíců strávila nepřetržitým cestováním po amerických univerzitách a vojenských základnách, kde spolu s dalšími radikály řečnila proti vietnamské válce, proti prohnilému americkému imperialismu a v růžových barvách líčila demokratický, mírumilovný a vlastenecký…