Rakouský virolog Nowotny: Nové krize se nebojím, brzy se vrátíme k normálu

Možná jen dva nebo tři měsíce, nejdéle do podzimu – to je podle známého rakouského virologa Norberta Nowotnyho lhůta, kdy by se život v Česku i Rakousku mohl vrátit do relativně normálních kolejí, aniž by hrozilo zahlcení jednotek intenzivní péče. Zároveň se ale ukazuje, že nakažených, o kterých nevíme, je přinejmenším v Rakousku málo, a kolektivní imunita proto zůstává vzdáleným snem. V brzké otevření hranic proto Nowotny nevěří a popisuje i další opatření, která nás čekají.

Jaké jsou netrpělivě očekávané výsledky studie, která měla v Rakousku určit skutečné procento nakažených, tedy lidí, kteří se setkali s virem a mají proti němu protilátky, i když o tom třeba nevědí?

Ta studie nezkoumala protilátky. Což je dobře, protože všechny testy na přítomnost protilátek, které jsou teď k dispozici, jsou nespolehlivé. Nikomu bych nedoporučil je používat. Nabízí je více než 200 firem po celém světě, ale žádný není nezávisle ověřen orgánem, jako je například americký Úřad pro potraviny a léčiva FDA. Studii se v Rakousku podrobilo asi 2000 lidí, kteří neměli žádné známky toho, že prodělali nemoc covid-19. Vybráni byli náhodně, ale tak, abychom získali správné zastoupení různých skupin z hlediska pohlaví, věku a podobně. Odebrané vzorky byly zkoumány metodou PCR (zjišťuje přítomnost genetické informace viru ve vzorku, pozn. red.), která je naprosto spolehlivá. Cílem bylo zjistit, kolik je mezi námi bezpříznakových jedinců – lidí, kteří nemoc mají, ale nijak se u nich neprojevuje.

A výsledky?

Budou zveřejněny zítra (rozhovor probíhal ve čtvrtek 9. dubna), ale přibližně je znám a mohu vám je říci: ta čísla jsou nízká, nakaženo je jedno procento obyvatelstva nebo méně. Počet těch, o kterých nevíme, je asi pětkrát až desetkrát vyšší než počet známých případů, spíše desetkrát vyšší. I tak je to ale počet velmi nízký a hádám, že jelikož Česká republika podobně jako Rakousko zavedla přísná opatření velmi brzy, bude u vás situace podobná. To je dobře. Nakažených je málo, takže by ani v jedné z našich zemí neměla být zahlcena kapacita zdravotního systému. Budeme mít dostatek nemocničních lůžek a lůžek na jednotkách intenzivní péče.

Ale nízké počty nakažených také znamenají, že ke kolektivní imunitě, o jejímž dosažení se v Česku diskutuje, máme stále velmi daleko.

To je pravda. Musíme bojovat s nemocí covid-19 postupně, krok za krokem. Cílem prvního kroku bylo vyhnout se situaci, jakou vidíme v Itálii, Španělsku nebo Francii, a která nastane s dvoutýdenním odstupem v Británii a Spojených státech. Tyto země zavedly přísná opatření pozdě, v době, kdy už byla řada jejich obyvatel nakažena. Začít včas bylo nesmírně důležité, a státy, které to neudělaly, to teď už nemohou změnit. Česká republika i Rakousko včas zavedly dodržování minimální fyzické vzdálenosti mezi lidmi – dávám přednost pojmu „fyzická vzdálenost“, protože „sociální vzdálenost“ mezi sebou bychom teď měli naopak prostřednictvím elektronických médií co nejvíc zkracovat. Zavedly také povinné nošení roušek, přičemž v Česku platí toto opatření déle. A zdravotnické systémy situaci zvládají, cíle prvního kroku máme tedy splněny. Vlády a politici obou zemí odvedli dobrou práci.

A druhý krok?

Epidemická křivka bude v našich zemích velmi plochá a dosáhnout kolektivní imunity skutečně nebude snadné. Z dlouhodobého pohledu tak budou naše populace zranitelnější vůči novým introdukcím viru. Přísná opatření jako uzavřené hranice a omezení turistiky, konkrétně letos v létě, dále hromadná shromáždění - tato omezení budou bohužel muset pokračovat. Procento lidí, kteří nákazou projdou, poroste v našich zemích opravdu pomalu.

Nebojíte se ale, že po uvolnění některých opatření začne růst mnohem rychleji?

Nebojím. V Rakousku po Velikonocích otevřeme malé obchody, po dvou týdnech pak ty větší. Začneme se pomalu vracet k normálnímu životu, ale jak říkám, třeba zákaz hromadných shromáždění bude platit dál. Fotbal se bude hrát bez diváků - nemůžete pustit na stadion deset tisíc lidí, pak by se infekce opravdu začala šířit. Utkání může přenášet televize.

Jak to bude se školami? 

To se zatím v Rakousku nerozhodlo. Některé se mohou otevřít v květnu, ale v úvahu přichází i možnost, že zůstanou zavřené po zbytek školního roku a bude se učit na dálku. Univerzity s největší pravděpodobností zůstanou zavřené po zbytek semestru.

Budeme žít ve světě s těmito částečně uvolněnými, stále však poměrně přísnými opatřeními, dokud nebude k dispozici vakcína?

Ne, podle mě to potrvá jen do podzimu. Měsíc vám přesně neřeknu.

Co se stane na podzim, že se situace změní?

Záleží na tom, jak bude počet nově nakažených klesat. Nejde to přesně odhadnout, ale do podzimu by mohl klesnout dostatečně. Ti nejzranitelnější lidé, senioři a chronicky nemocní, by měli nosit respirátory i v post-pandemické éře. Mám na mysli opravdu viru-vzdorné respirátory alespoň třídy FFP2, ne pouze roušky. Přinejmenším by je měli nosit během následujících dvou nebo tří měsíců. Tito zranitelní jedinci by totiž neměli být viru vystaveni vůbec. Jinak se ale mohou – za předpokladu, že se bude dodržovat fyzická vzdálenost mezi lidmi – zapojovat do běžného života. Obchody se mohou otevírat, život se bude vracet k normálu.

Říkáte tedy, že nejzranitelnější lidé mohou žít normálně, ne v izolaci, jen nosit respirátory?

Nemusejí být tak striktně izolování jako teď. A ano, nosit respirátory.

Ale virus se může dostat do těla i očima. Nejsou tedy potřeba i brýle?

Ano, je to tak. Očima se však virus nedostane do organismu tak snadno jako nosem. Proto jsou respirátory důležitější než brýle.

Budeme tedy po dvou nebo třech měsících z nejhoršího venku?

Už jsme dosáhli vrcholu epidemiologické křivky, téměř týden počet nových případů v Rakousku klesá. Je to jasný trend. Bude-li pokračovat, za dva nebo tři měsíce už viru kolem nás moc nebude. Po tuto dobu se musíme chránit všichni včetně zranitelných skupin, pak už to bude jednodušší.  Pokud lidé budou udržovat mezi sebou vzdálenost dvou metrů, nosit roušky a respirátory, šíření infekce se podaří zastavit. I obyčejné roušky ze supermarketu jsou důležité – nechrání přímo proti viru, ale pokud je máte vy i váš partner v konverzaci, k omezení rizika nákazy stačí.

Norbert Nowotny je rakouský virolog specializující se na interakce mezi viry, životním prostředím a člověkem. Studuje především zoonózy - virová onemocnění, která přeskočila na člověka ze zvířecí říše a k nimž patří i covid-19. Proslavil se výzkumy západonilské horečky nebo tzv. bornavirové infekce napadající zvířata i lidský nervový systém. Působí ve Virologickém ústavu na vídeňské Univerzitě veterinární medicíny.