Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Konzervativci ztratili většinu. Tvrdý Brexit je zřejmě mrtev

Labouristé předčili očekávání, ale žádná ze stran nemá většinu. Premiérka Theresa May čelí výzvám k rezignaci

Theresa May • Autor: ČTK/AP
Theresa May • Autor: ČTK/AP

Konzervativní premiérka Theresa May prohrála v předčasných britských parlamentních volbách. A lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn v nich nevyhrál. Je zcela jisté, že Velká Británie bude mít “hung parliament” -  tedy parlament, v němž žádná strana nemá většinu. K té je zapotřebí zisk alespoň 326 křesel. V tuto chvíli ještě nejsou sečteny všechny okrsky, zdá se nicméně, že v dolní komoře britského parlamentu zasedne 317 konzervativních poslanců. To je k samostatnému vládnutí málo.

Theresa May • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
Theresa May • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Theresa May vyhlásila volby ve chvíli, kdy měla většinu 17 křesel - s tím, že potřebuje jistější mocenskou základnu. Průzkumy naznačovaly, že zvítězí s obrovskou převahou 20 -25 procent. Premiérka tvrdila, že podporu potřebuje proto, aby mohla účinně a tvrdě vyjednávat o odchodu Británie z Evropské unie. Oficiální jednání mají být zahájena přespříští pondělí a Theresa May v nich chtěla na evropské vyjednavače tlačit možností tzv. tvrdého Brexitu - tedy výhružkou, že Británie odejde bez jakékoliv dohody.

Tento kalkul se totálně zhroutil a Velká Británie se ocitla ve velmi nepřehledné situaci. Smysl výsledků voleb se v tuto chvíli snaží pochopit prakticky všichni, výsledky jsou naprosto nepřehledné. Základní obrysy jsou následující:

  • Konzervativci nemohou vládnout bez podpory dalších stran
  • Labouristé Jeremyho Corbyna předčili očekávání a jejich radikálně levicový lídr je teď na dlouhou dobu pevně usazen v čele strany
  • Hlavní obětí voleb je protievropský UKIP, jehož podpora se prakticky zhroutila; důležité je, že bývalí voliči UKIP přecházeli ve větší míře k labouristům než ke konzervativcům
  • Volební posuny se divoce lišily v různých částech země; labouristé dokázali vyhrát okrsky, v nichž to pro ně bylo desítky let nemyslitelné, jinde zase nečekaně dominovali konzervativci; s logikou si analytici zatím lámou hlavu, zřejmě hodně záleželo na osobnostech jednotlivých kandidátů
  • Další velký posun nastal ve Skotsku, kde nacionalistická SNP silně oslabila, mimo jiné přišla o 20 procent hlasů ve prospěch tamní konzervativní strany, což znamená zvrat trendů nastolených již Margaretou Thatcher; z britského parlamentu nuceně i odchází Alex Salmond, bývalý šéf SNP, který nedokázal zvítězit ve svém okrsku
  • Nijak zvlášť neuspěli ani liberální demokraté, kteří jediní kandidovali s programem zvrácení výsledků loňského referenda o odchodu z Evropské unie. Podobně jako Salmond končí v politice také jejich bývalý lídr Nick Clegg; liberální demokraté v podstatě zůstali na svém, v Británii rozhodně neproběhlo velké povstání proti Brexitu
  • Hlasy voličů se nebývalou měrou koncentrovaly pouze na konto dvou hlavních stran; “poražení” labouristé získali přes 12 milionů hlasů, což je počet, který Tonymu Blairovi stačil k jeho fenomenálním vítězstvím

Co se bude dít dál? Osud Theresy May je krajně nejistý. Konzervativci se jistě pokusí udržet vládu, dost možná s novým premiérem/premiérkou. K tomu budu ovšem potřebovat podporu poslanců z jiných stran. Nabízí se Demokratická unionistická strana (DUP) ze Severního Irska, která zastává podobné ideologické postoje, samozřejmě s ohledem na dění v Irsku a Severním Irsku. I s DUP by ovšem měli konzervativci pouze těsnou většinu, pravděpodobně dvou křesel. O sestavení menšinové vlády se mohou teoreticky pokusit i labouristé, byť to neodpovídá britské tradici.

Co bude vývoj znamenat pro Brexit, je velmi nejasné. První instinktivní interpretace říká, že “tvrdý Brexit” je mrtev. DUP například bude zcela jistě žádat režim otevřených hranic s Irskem, což předpokládá přátelskou dohodu s Bruselem. Také labouristé naznačují, že se budou snažit vytvořit neformální koalici poslanců včetně konzervativních, kteří žádají co nejspořádanější rozvod s EU a dobré budoucí vztahy. Na druhé straně, jakýkoliv budoucí šéf vlády, pokud jím bude konzervativec, bude mít minimální většinu, a bude tak neustále rukojmím nejzarytějších euroskeptických poslanců v řadách vlastní strany. Právě této situaci se Theresa May pravděpodobně pokoušela vyhnout.

Výsledek je tak značně nepřehledný, což odráží i finanční trhy, na nichž se libra výrazně propadla. Běžně už se spekuluje o tom, že Británii čekají na podzim další volby.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].