Končí Zemanova ministryně Nováková, průmysl se vrací pod Babiše

O jejím konci se mluví přinejmenším od nešikovných výroků o drahých mobilních datech. Definitivní informaci o svém konci se ale ministryně průmyslu Marta Nováková dozvěděla až ve středu brzy ráno – těsně poté, co přistála v Praze po pracovní cestě po Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, kde ještě minulý týden za Česko podepisovala dohody o spolupráci. Jen půlden poté se na výměně Novákové dohodl Andrej Babiš s Milošem Zemanem, na středeční schůzce svolané právě kvůli výměně lidí ve vládě. Kromě Novákové končí také ministr dopravy Dan Ťok.

S Novákovou končí i hádanka, pod čí vliv vlastně ministerstvo průmyslu v Babišově vládě spadalo a kdo tu měl hlavní slovo. U většiny resortů je situace přehledná – řídí je buď lidé z ANO, nebo ČSSD. Pár resortů se ale při formování nynějšího kabinetu rozdělilo mezi lidi, u kterých není loajalita tak čitelná a kde personální výběr ilustruje spíš to, že ke vzniku vlády přispěli svou tolerancí komunisté a Miloš Zeman. Kromě ministra zemědělství Miroslava Tomana -  doporučeného do vlády Hradem jakožto člověka osvědčeného už z Rusnokovy vlády - šlo nejvíc právě o ministryni Novákovou.

Nejasný tvar politických siločar, podle kterých se na průmyslu definuje skutečný vliv, byl dobře vidět už při peripetiích při obsazování ministerstva loni v létě. Na funkci se nejdříve připravoval další člen někdejšího Rusnokova kabinetu František Koníček, kterého ovšem pro křeslo ministra průmyslu diskvalifikovaly příliš okaté vazby na ruský jaderný program.

Na ministerské křeslo nedosáhla ani dnešní druhá (byť podle některých zdrojů co do skutečného vlivu spíš první) žena ministerstva průmyslu Alexandra Rudyšarová. Tato favoritka Hradu (bývalá kandidátka SPOZ) i komunistů (syn Rudyšarové pracoval jako asistent šéfa KSČM Vojtěcha Filipa) nakonec skončila na ministerstvu jako politická náměstkyně Marty Novákové, s níž se dobře znala z dřívější spolupráce ve Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Nominace Novákové s Rudyšarovou po boku se loni v létě všeobecně chápala jako Babišův vstřícný krok směrem k Hradu, jehož podporu premiér potřeboval, aby pro vládu dojednal podporu v parlamentu. Během tři čtvrtě roku vládního fungování se nicméně Babišovi šikovně podařilo z ministerstva průmyslu vytáhnout řadu důležitých tematických okruhů a vliv úřadu omezit.

Ať už šlo o agendu jaderného tendru, kterého se chopil Babiš osobně ve spolupráci s nově jmenovaným jaderným zmocněncem Jaroslavem Mílem, s nímž vytrvalou snahu Hradu o uspíšení tendru prozatím přibrzdil (Nováková, pod kterou energetika tematicky spadá, o Mílově dohodě s Babišem na počátku ani nevěděla).  Anebo o mobilní data, kterým se věnuje nový místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček -  nový Babišův muž, kterého s sebou vzal i na návštěvu Bílého domu a jenž ministryni nahradí, jak oznámil premiér po schůzce na Hradě.

Nováková, dnes proslulá svými nešikovnostmi, ať už šlo o tezi o drahých mobilních datech nebo o extempore s vykázáním tchajwanského diplomata na žádost Číny, už je přinejmenším pár měsíců ve vládě čímsi, co se v americké politice popisuje termínem „lame duck“ – tedy chromá kachna, která sice ještě oficiálně plave, ale nemá už na řízení země velký vliv. Babiš už s ní - jak je koneckonců jeho zvykem při výměně lidí -  údajně několik týdnů ani nekomunikoval a čekal na dohodu se Zemanem o náhradě.

Tah s Novákovou se mu navzdory jejím přehmatům a nešikovným výrokům může ve finále ještě vyplatit – Havlíček je jeho člověk, a resort průmyslu se tak po taktickém ústupu vrací do premiérova vlivu.