Jana Maláčová nezachraňuje sociální demokracii, ale samu sebe. V tom je hlavní problém „levicové naděje“

Jednání mezi lídry Stačilo! a sociálních demokratů se blíží do finiše. Možná už tento týden se tedy ukáže, jak posílené půjde uskupení kolem komunistické šéfky Kateřiny Konečné do říjnových voleb - a také jaký bude další osud nejstarší české politické strany, známé teď pod zkratkou SOCDEM. Každopádně její předsedkyně Jana Maláčová nehraje vysokými kartami.

Veškeré nasazení

Sama Maláčová se netají tím, že od svého loňského zvolení nedokázala lidi oslovit a ostudně nízkou voličskou přízeň aspoň trochu nadějně zvrátit. „Otevřeně přiznáváme, že přes veškeré nasazení nejužšího vedení se nám nedaří zvýšit podporu SOCDEM nad úroveň pěti procent,“ napsali v dopise straníkům Maláčová a její místopředseda Lubomír Zaorálek v polovině letošního června.

Proč neuspěli? Maláčová ráda zmiňuje jako hlavní příčinu chabou kondici, v níž stranu loni na podzim přebírala. Při pohledu na volební zisky z roku 2021 a následné průzkumy veřejného mínění je třeba dát jí za pravdu. SOCDEM téměř před čtyřmi lety skončila těsně pod pěti procenty. Strana tehdy získala o procentní bod víc než KSČM. Ovšem když loni na podzim převzala Maláčová stranu, byla už SOCDEM od svého posledního volebního zisku daleko. Dokonce tak daleko, že občas vypadla z průzkumů veřejného mínění, kam se dostávají strany s aspoň dvouprocentní podporou.