Česko vítá menší škrty v rozpočtu EU, vadí mu nové zdroje

Česká republika oceňuje, že nový návrh rozpočtu EU představený irským předsednictvím výrazně nekrátí prostředky na tradiční politiky Evropské unie, včetně koheze. Po jednání v Lucemburku to uvedla česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Praha má nicméně nadále výhrady k navrhovaným novým vlastním zdrojům, které mají financovat budoucí sedmiletý rozpočet Evropské unie. Podle Hrdinkové zůstávají tyto zdroje pro Česko příliš nákladné a navržené úpravy nedostatečně zmírňují jejich dopad.

Irské předsednictví o víkendu navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet ve výši 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.

Největší procentní snížení oproti původnímu návrhu Evropské komise se týká rozpočtového okruhu Globální Evropa, kde irské předsednictví navrhuje škrty ve výši 17 procent. Z této kapitoly se financuje vnější činnost EU, včetně rozvojové spolupráce a podpory sousedních regionů. V oblasti konkurenceschopnosti, prosperity a bezpečnosti počítá se snížením o 13 procent, v administrativě o 8,8 procenta a v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zemědělství a rybolovu o tři procenta.

"Myslíme si, že irské předsednictví skutečně udělalo maximum možného. Snažilo se přiblížit pozice států, logicky ale ani jeden z těch táborů není úplně spokojen," řekla dnes českým novinářkám v Lucemburku Hrdinková. Nyní se jednání přesouvají na úroveň prezidentů a premiérů zemí EU. Ti budou rozpočet řešit na summitu, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. "Oni si budou muset sednout a říct si, co od rozpočtu chtějí, kde jsou ochotní ustoupit ze svých zásadních pozic a na čem budou trvat," dodala.

Mezi prvními reagovalo na nový irský návrh Švédsko, které ho označilo za nepřijatelný. Podobně se později vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, podle kterého jsou škrty nedostatečné. Švédsko patří společně s Německem, Nizozemskem či Rakouskem mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, kteří požadovali snížení rozpočtu o několik set miliard eur.

Proti škrtům v rozpočtu se naopak staví skupina 17 zemí známá jako "Přátelé koheze", mezi nimiž jsou Itálie, Španělsko, Polsko, ale i Česká republika.

Jednání o rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 se konají právě teď a otázka jeho příjmové stránky je klíčová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už v červenci uvedla, že bez nových vlastních zdrojů nebo vyšších příspěvků členských států by bylo nutné navrhovaný unijní rozpočet snížit o 40 procent.

Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise už loni navrhla pět nových vlastních zdrojů. Jde o výnosy z emisních povolenek (EU ETS), příjmy z uhlíkového cla (poplatky u emisně náročného zboží dováženého do EU), poplatek z nesesbíraného elektroodpadu, daň z tabáku a příspěvek velkých firem (CORE) působících na jednotném trhu EU. Celkem komise odhaduje, že těchto pět zdrojů by mohlo přinášet asi 58,5 miliardy eur ročně.

Právě využití těchto pěti zdrojů navrhuje i irské předsednictví. Nové vlastní zdroje zůstávají podle Hrdinkové „značně regresivní, tedy pro nás velmi drahé“. Jejich schválení by podle ní bylo pro Česko obtížné, protože prý narušují spravedlivé a férové nastavení rozpočtu. České republice vadí zejména zdroj založený na výnosech z emisních povolenek.