Informační servis

Senátní petiční výbor se bude zabývat peticí proti odzbrojení, která kritizuje evropskou směrnici omezující vlastnictví zbraní a požaduje zakotvení práva na držení zbraní v ústavě. Při předání více než 100 tisíc podpisů se k jejím signatářům připojili předseda Senátu Jaroslav Kubera a senátor Martin Červíček (oba ODS). „Svoboda má vyšší hodnotu než události, které se občas stanou,“ vysvětlil Kubera, proč se brání argumentaci upozorňující na teroristické útoky. Ty podle něj navíc nejsou páchány legálně drženými zbraněmi. Petici sdružení Liga Libe podpořili i prezident Miloš Zeman či premiér Andrej Babiš.

Evropský parlament schválil směrnici předloni na jaře. Jejím cílem je zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale hlavně omezuje majitele legálně držených zbraní, trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu. Norma vyvolala v Česku nevoli. Změny by se dotkly téměř všech asi 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) podala proti směrnici žalobu k Soudnímu dvoru EU. Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie v dubnu doporučila soudu, aby žalobu zamítl. Její názor sice není pro konečné rozhodnutí soudců závazný, soudní dvůr se jím však často řídí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu zopakoval, že lidé demonstrují proti němu a proti ministryni spravedlnosti Marii Benešové (za ANO) na základě vylhaných věcí. Babiš to řekl při návštěvě Zlínského kraje. Premiér byl v úterý, kdy proti němu opět demonstrovaly na různých místech v zemi tisíce lidí, pracovně v Severní Makedonii. Dodal, že nemá s organizátory protestů co řešit. „Pan (jeden z organizátorů demonstrací Mikuláš) Minář se potkal s paní Benešovou na kulatém stolu. Nevím, co bych s nimi řešil, nejsem ministr spravedlnosti. Pokud ti, co demonstrují, žádají sedm požadavků Rekonstrukce státu, tak jsme řekli, že to paní ministryně zapracuje,“ řekl. Podle něj je však otázkou, zda to lidé chtějí slyšet, nebo mají „své přesvědčení na základě vylhaných věcí“.

Demonstrace se po republice i v Praze konají od konce dubna. Jejich účastníci chtějí odstoupení Benešové, jejíž jmenování ministryní spravedlnosti vidí jako ohrožení nezávislé justice, která vyšetřuje takzvanou kauzu Čapí hnízdo - údajný dotační podvod týkající se premiéra. Podle Babiše není pravda, že byl její předchůdce v ministerském křesle Jan Kněžínek (za ANO) odvolán. Byl ve funkci jen dočasně. Do úterního protestu proti Babišovi a Benešové se zapojilo víc než 300 měst a obcí. V metropoli se tentokrát demonstrace nekonala. Další protest svolali organizátoři z iniciativy Milion chvilek pro demokracii na 23. června na pražskou Letnou.

Hongkongská policie ve středu zasáhla slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily proti demonstrantům, kteří se shromáždili u vládních budov na protest proti spornému návrhu zákona, jenž má umožnit vydávat do pevninské Číny osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Demonstranti se pokusili proniknout do vládního komplexu a házeli na policisty kameny. Podle místních médií utrpělo přes 20 lidí zranění. Normu měl parlament začít projednávat ve druhém čtení. Kvůli protestům, které zablokovaly vstup do budovy zákonodárného sboru, byla ale schůze poslanců odložena.

Závěrečné hlasování o sporném návrhu zákona by se mělo konat 20. června. Předpokládá se, že návrh poslanci schválí, protože parlament je ovládán přívrženci Pekingu. Proti návrhu zákona vyšly ve středu k vládním budovám Hongkongu demonstrovat desítky tisíc převážně mladých lidí. Zprvu klidný protest postupně přerostl ve střety mezi policisty a demonstranty. Demonstranti zdůrazňují, že v ulicích zůstanou, dokud se vláda nevzdá plánu na prosazení zákona. Více než stovka hongkongských podniků na sociálních sítích oznámila, že se připojila ke stávce na protest proti návrhu zákona o vydávání. Už v neděli podle organizátorů vyrazilo do hongkongských ulic přes milion lidí. Pokud je tento údaj správný, jde o největší protestní akci od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu.

Boris Johnson, favorit souboje o místo lídra vládních konzervativců uvolněné Theresou May, vystoupil na zahajovací tiskové konferenci své kampaně a řekl mimo jiné, že neočekává odchod z unie bez rozvodové dohody. Důsledná příprava na takový scénář je ale podle něj nejlepší cestou pro vyjednání ústupků v Bruselu. Británie prý s Evropskou unií lepší dohodu o podmínkách brexitu, zároveň nesmí svůj odchod z evropského bloku dále odkládat. Tajný vládní dokument, o kterém píše list Financial Times, ovšem nasvědčuje tomu, že Británie na podzim na brexit bez dohody plně připravena nebude.

Británie zůstává členem EU i tři roky po referendu, ve kterém se britští voliči vyslovili pro brexit, neboť končící premiérce se opakovaně nepodařilo v domácím parlamentu ratifikovat připravenou dohodu o podmínkách odchodu. Mnoho uchazečů o uvolněný premiérský post nyní slibuje změny této dohody, EU však takovou možnost kategoricky odmítá. Podle Johnsona je receptem na vyjednání jiných podmínek důsledná příprava na brexit bez dohody.  „K výsledku se nedopracujeme, budeme-li vytvářet dojem, že chceme pokračovat v odsouvání problému,“ vzkázal svým stranickým kolegům. Podle Johnsona by další odklad brexitu znamenal zdrcující porážku Konzervativní strany v příštích volbách.

Ruský investigativní novinář Ivan Golunov je sice na svobodě, ale protesty proti policejnímu postupu vůči novinářům v Moskvě stále trvají. Proti davu demonstrantů zasahuje policie a účastníky zatýká. Jedním z více než dvou set zadržených je také opoziční aktivista Alexej Navalnyj. Demonstranti požadují potrestání osob zapojených do stíhání Ivana Golunova, který byl obviněn z držení drog. Novinář píšící o korupčních aférách tvrdí, že mu drogy podstrčili sami policisté.

Protesty původně odstartovali Golunovi spolupracovníci a přátelé. V úterý byl novinář propuštěn, ale na středu, kdy je v Rusku státní svátek, už byly naplánované demonstrace v několika velkých městech. Agentura AFP odhadla počet demonstrantů v centru Moskvy na tisícovku. „Asi 1200 lidí se zúčastnilo nepovolené veřejné akce. Kvůli porušení pravidel pro pořádání demonstrací bylo zadrženo více než 200 lidí,“ uvedl policejní mluvčí. Navalnému za opakované porušení těchto pravidel hrozí 30 dnů za mřížemi. Policisté se zvláště zaměřili na lidi v tričkách s nápisem „Já jsem / my jsme Ivan Golunov“.  Asi stovka protestujících se sešla i v druhém největším ruském městě Petrohradu. Zde policie na rozdíl od Moskvy nezasáhla a demonstrace se odehrála v klidu.

Česko nadále patří k nejmírumilovnějším zemím světa, ačkoli si oproti loňsku mírně pohoršilo. Vyplývá to z nově zveřejněného Světového mírového indexu (GPI), v němž ČR zaujímá desáté místo ze 163 hodnocených zemí, zatímco loni byla sedmá. Celosvětově se index vydávaný britským Institutem pro hospodářství a mír (IEP) mírně zlepšil. Nejmírumilovnější zemí světa zůstává Island, na opačném konci žebříčku Sýrii vystřídal Afghánistán.

Podle tiskové zprávy IEP se celosvětový index mírně zlepšil poprvé po pěti letech, 86 hodnocených zemí dosáhlo lepšího výsledku, zatímco 76 se jich zhoršilo. Vedle Islandu zaujímají nejvyšší příčky Nový Zéland, Rakousko, Portugalsko a Dánsko. Naopak jen o málo lepší situace než v Afghánistánu a Sýrii je v Jižním Súdánu, Jemenu a Iráku.

Nejmírumilovnější oblastí zůstává Evropa, která si tuto pozici udržuje od začátku vydávání indexu v roce 2008. Většina evropských zemí s výjimkou některých balkánských států, šedesáté Francie a sté padesáté Ukrajiny se vešla do prvních čtyřiceti pozic žebříčku.