O Evropě se dnes téměř automaticky píše jako o prostoru „zakrslého“ ekonomického růstu, jenže to přestala být pravda. “Ekonomickým příběhem roku 2017 je euforie v eurozóně,“ píší naopak Financial Times. Ekonomický růst v zemích užívajících jednotnou měnu je v prvním čtvrtletí roku 2017 dvakrát vyšší než ve Spojených státech. Deník sice radí k opatrnosti a uvádí příklady z minulosti, kdy eurozóna nejdříve nadchla a pak investorům připravila zklamání. “Mnozí investoři a ekonomové teď nicméně docházejí k závěru, že ekonomické oživení eurozóny stojí tentokrát skutečně na pevných základech,” dodává ovšem.
Člověk si vůbec musí poupravit představy. Navzdory řecké krizi roste eurozóna rychleji než Spojené státy již dva a půl roku. Podle BBC zůstávají tahouny eurozóny Německo a Franci, ale růst je rozložen do velké části eurozóny: zmátořila se i Itálie a roste Portugalsko. K tomu je dobré připočítat jisté politické zklidnění, což znamená ze všeho nejvíc vítězství Emmanulea Macrona ve francouzských prezidentských volbách.
Ve zprávách vůbec úspěchy často chybí. Málokdo si uvědomuje, že se z nejhorší krize vyhrabalo i Španělsko a zároveň udrželo politickou rovnováhu, byť ne úplně snadno. Populističtí Podemos zůstali “pouze” třetí nejsilnější stranou - a neúspěch populistů v zemi, kde se nezaměstnanost v jednu chvíli nebezpečně přibližovala hranici 30 procent, je rozhodně pozoruhodným příběhem.
Zachránilo se také zmíněné Portugalsko, které má nastartováno k nejrychlejšímu růstu za poslední dvě desetiletí. O Irsku jsme už také přestali uvažovat jako o zbankrotované zemi. Všechno rozhodně není OK a italské banky ještě připraví evropský politikům horké chvilky, ale Řecko v tuto chvíli vlastně zůstává výjimečným příkladem selhání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
