Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Komentáře

Trestuhodné zneužití tajné služby. Ústavní soud potvrdil rozsudky v kauze Vojenského zpravodajství

Soud zamítl stížnosti Jany Nečasové a tří bývalých vojenských zpravodajců. Zároveň připustil, že čin umožnila i nedostatečná kontrola

Jana Nečasová a Petr Nečas u soudu, leden 2017 • Autor: Matěj Stránský
Jana Nečasová a Petr Nečas u soudu, leden 2017 • Autor: Matěj Stránský

V jednom rozsudku Ústavního soudu jsou skryty minimálně tři důležité vzkazy pro vymahatelnost práva. Jana Nečasová, Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek zneužili tajnou službu způsobem, který odporuje právnímu řádu, a nižší soudy rozhodly o jejich vině správně. Vojenské zpravodajství nebylo dostatečně kontrolováno ani politiky, ani civilním dohledem - a odposlechy, které byly použity při odhalování jejich zločinu, byly nasazeny oprávněně.

Jde o deset let starý a velmi známý případ, tak jen velmi krátce. Milenka premiéra Petra Nečase Jana Nagyová před deseti lety zneužila své postavení šéfové premiérské kanceláře a úkolovala Vojenské zpravodajství, aby sledovalo premiérovu manželku v naději, že zpravodajci najdou na ženu Petra Nečase nějaké kompromitující materiály a Nagyová tak snadněji přinutí svého milence, aby se rozvedl. Generálové Páleník a Kovanda místo rázného odmítnutí sklapli podpatky, úkol Nagyové přijali a plukovník Pohůnek pak zařídil jeho realizaci.

Všichni čtyři se hájili především tím, že pokyn ke sledování dal sám premiér Nečas, ale o tom neexistuje žádný důkaz, navíc k tomu neměl kompetenci, sledování by musel schválit ministr obrany Alexandr Vondra, který o ničem nevěděl. Generálové a plukovník se pak různě vymlouvali, že šlo o cvičnou akci, kontrasledování nebo na to, že příslušníci tajné služby sledovali Radku Nečasovou (a další lidi) ve volném čase. Bránili se také odkazem, že odposlechy, které byly v případu využity jako důkazy, byly nasazeny na základě velmi neurčité žádosti. Obhajovali se také plněním příkazů.

Po několika letech souzení, kdy se rozsudek měnil, rozhodl pravomocně před třemi lety Městský soud v Praze, že všichni čtyři jsou vinni. Jana Nečasová dostala tříletou podmínku s odkladem na pět let, k podmínce byli odsouzeni i generálové a plukovník. Po dovolání stvrdil verdikt Nejvyšší soud - a teď jej definitivně schválil Ústavní soud.

„V podmínkách demokratického právního státu respektujícího základní práva a svobody (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a při vázanosti veškeré státní moci zákonem (čl. 2 odst. 3 Ústavy) není možné, aby ozbrojené složky a tajné služby státu bez řádného zákonného procesu plnily příkazy jakkoliv vysoce postavených politických činitelů – natož pak osob, které vysoce postavenými politickými činiteli nejsou (ač je mohou z různých důvodů fakticky ovládat). Proto Ústavní soud považoval za nepřijatelnou obhajobu příslušníků tajných služeb, která vycházela z předpokladu nepostižitelnosti poslušného vojáka.“

To napsal Ústavní soud a zároveň připustil, že spáchání trestného činu umožnila i nedostatečná kontrola Vojenského zpravodajství. Což je bohužel věc, která platí dodnes. Práce tajných služeb je mimořádně citlivá, zejména v současné době ruské agrese. Zpravodajci mají řadu oprávněných kompetencí, jak tajně pořizovat informace, nutné k bezpečnosti státu. Kontrola tajných služeb by ale měla být překážkou podobného zneužití soukromou vysoce postavenou osobou, jak to udělala Nagyová. Civilní kontrola tajných služeb dodnes nefunguje, kontrola zpravodajců poslanci je v podstatě bezzubá. Nemohou kontrolovat „živé“ případy“ - a i oni jsou při kontrole vedeni politickými motivy.

Ústavní soud také stvrdil způsob nasazení odposlechů policisty a státními zástupci. Zjednodušeně, odposlechy Nečasové a generálů nebyly prováděny přímo kvůli podezření, že zneužili Vojenské zpravodajství ke sledování Radky Nečasové a dvou zaměstnanců Úřadu vlády, ale na základě žádosti, která se týkala především jiných podezření. Odposlechy jsou mimořádným opatřením, mohou být lehce zneužity a neměly by být nasazovány „plošně“ na základě neurčitých podezření. Ale pokud policie sleduje někoho kvůli podezření ze zločinu, a zjistí přitom i další porušení zákona podezřelými, může s těmito informacemi nakládat jako z důkazu.

Případ „Jany Nečasové“ nekončí. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby soudy Nečasovou pravomocně osvobodily. Kauzou tzv. korupčních trafik pro poslance ODS se po sérii různých rozsudků musí soudy znovu zabývat. V prosinci začne projednávání případu údajné křivé výpovědi bývalého premiéra Nečase. Měl nepravdivě svědčit ve prospěch své manželky Jany v kauze zneužití Vojenského zpravodajství - podle žaloby nepravdivým tvrzením, že o sledování své manželky rozhodl on sám.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].