Novou volební matematiku necháme sněmovně, zní ze Senátu

Hned dvě klíčová jednání o novém volebním zákoně se konala v úterý. Týden po rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil, se odpoledne sešli předsedové všech sněmovních politických stran a navečer i vedení horní komory s šéfy senátorských klubů. Vůbec poprvé tak společně mohli politici tváří tvář hledat shodu na tom, jak legislativu upravit. Vzhledem k tomu, že nový zákon musí odsouhlasit jak Sněmovna, tak Senát, kde má většinu opozice, je jasné, že bez všeobecně přijatelného kompromisu se situace nepohne.

Před politiky leží tři úkoly: zaprvé se musí shodnout na tom, zda i nadále ponechat 14 volebních krajů, nebo republiku scelit do jednoho kraje (teoreticky by bylo možné vydat se i cestou slučování). Zadruhé je potřeba nalézt shodu na nové metodě matematického přepočtu hlasů na mandáty. A za třetí je zde otázka, co s klauzulí pro koalice - zda ji úplně vypustit, nebo se dohodnout na nižším limitu, než byly hranice 10 a 15 procent zrušené soudem.

Zástupci dvou opozičních koalic na sněmovní jednání přišli s vyjasněnými postoji. Základní průnik konzervativní koalice SPOLU a koalice Pirátů a STAN nalezly v požadavku na zachování 14 volebních krajů. A podle místopředsedy Pirátů Vojtěcha Pikala na tomto bodě panovala shoda napříč všemi stranami s výjimkou hnutí ANO a SPD. “ANO navrhlo jeden volební obvod a Tomio Okamura jako kompromisní variantu viděl spojování současných krajů,” říká Pikal.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan jednání označil za “věcné a konstruktivní” a podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se shoda podařila nalézt na tom, že strany jako “nosič” tento týden v první čtení podpoří již existující lidovecký návrh. Ten ve Sněmovně leží od roku 2019 a měl by sloužit jako odrazový můstek, který by se pak ve druhém čtení mohl upravovat. Jeho přijetím by se proces zrychlil oproti situaci, kdy by se zákon musel nejprve celý napsat.

Ačkoliv většina stran vyjadřuje podporu minimalistické variantě legislativní úpravy, která by zachovala současnou podobu volebních krajů, nejistá nadále zůstává pozice hnutí ANO, které má v dolní komoře nejvíce poslanců. Podle účastníků schůzky se měl šéf ANO a premiér Andrej Babiš pouze na úvod krátce vyjádřit, že by preferoval jeden volební kraj, ale následně se do debaty již zapojoval pouze sporadicky. “Místo představení detailnějších pozic se premiér odkazoval na potřebu probrat to ještě s experty,” popsala schůzku Pekarová Adamová. Andrej Babiš ani šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek na dotazy Respektu ohledně pozice hnutí ANO neodpověděli.

V Senátu má hnutí ANO pouze tři zástupce a funguje v klubu PROREGION společně se senátory za ČSSD. Předseda klubu Jaroslav Větrovský uvedl, že se svými stranami ve Sněmovně postup nekonzultovali a klub podporuje variantu zachování 14 krajů. Na tom ostatně panovala na večerní schůzce v Senátu shoda. Ačkoliv šéfové senátorských klubů nepřišli se seznamem bodů, jichž splněním by horní komora dopředu svoji podporu podmiňovala, v řadě oblastí se senátoři shodli. Kromě zmíněných krajů to je například podpora adiční klauzule pro koalice nebo uzákonění korespondenční volby. “Nejsou to podmínky, ale preference,” komentoval jednání Zdeněk Nytra, předseda největšího senátorského klubu ODS a TOP 09.

Co se týče konkrétní matematické metody, která by se pro přepočet hlasů na mandáty používala,  podle Nytry bude Senát v této otázce spíše pozorovatelem dohlížejícím na to, aby výsledek odpovídal nálezu Ústavního soudu. Že by Senát měl nechat konkrétní propočty na Sněmovnu,  uvedl i Rakušan. “Je to zákon týkající se Poslanecké sněmovny a my bychom jej měli navrhnout,” dodal s tím, že se na tom shodli na jednání šéfů stran.

Po úterním úvodním kolečku by se nyní měla na úrovni obou komor rozběhnout detailnější jednání. Pokud sněmovna tento týden skutečně v prvním čtení schválí lidovecký návrh, otvírá se pole pro vyjednávání o detailech pozměňovacího návrhu pro čtení druhé. Za týden v pondělí by o této otázce měli diskutovat experti vyslaní sněmovními stranami. Již ve středu se sejde senátní komise pro ústavu, která by podle jejího předsedy Zdeňka Hraby měla aktivně spolupracovat s ústavní komisí ve sněmovně a společně zprostředkovávat informace o dění v obou komorách.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pak na příští úterý svolal veřejné jednání expertů na ústavu a chtěl by také iniciovat jedno velké jednání šéfů obou komor a předsedů senátorských i poslaneckých klubů. “Cílem je, abychom nemuseli využít tzv. člunku,” odmítl na tiskové konferenci situaci, v níž si návrh komory navzájem „přepinkávají“.